Budeme v něm zveřejňovat archivní snímky z obcí Ústecka (ale i z různých spolků, sportovních klubů, zájmových sdružení atd.) z let 1918 až 1992. V dalším díle navštívíme Wolfrumovu vilu, sídlo Českého rozhlasu Sever.

Máte doma také zajímavé snímky z našeho regionu z těchto let? Pošlete nám je na ustecky@denik.cz.

Co říkají o Wolfrumově vile zaměstnanci Českého rozhlasu?

Alena Škraňková, 46 let, vedoucí programu

„Její historické prostory nejsou ideální pro práci moderního média, statut národní kulturní památky nás omezuje v technických úpravách. Ale rozhlas tu sídlí od roku 1945 a budova i rozhlas patří k sobě. Máme to tu rádi a ti, kteří šli jinam, vzpomínají na výjimečnou atmosféru vily. Těžko vybrat místo či místnost, je tu hezky všude. Atmosféru má vila magickou, říká to každý, kdo sem přijde. I filmaři, jsou tu často. Naposledy zde točili seriál Já, Mattoni. Nezapomenu na to, když jsem sem poprvé vešla a viděla nádherné vitráže v oknech, které na mne působily magicky."

Jaroslav Kouba, 45 let, manažer komunikace ČRo Sever

„Celá budova je magická a unikátní, ale nejradši mám rozhlasovou zahradu. Je to v podstatě rozlehlý park, jehož součástí je i skála a bazén. Doporučuji se sem vydat na výlet! Pro naše návštěvníky organizujeme také zajímavé komentované prohlídky budovy Wolfrumovy vily a její zahrady. Rozhlasová vila je malý ústecký zámeček v centru města, takovou má budova i atmosféru. Pokaždé, když k ní přicházím, opakuji si: Jaké já mám štěstí, že pracuji na zámku.“

Milan Knotek, ředitel ČRo Sever a ČRo Liberec

"K palácové vile mám téměř posvátnou úctu nejen jako k důkazu podnikatelského úspěchu rodiny Wolfrumů, ale rovněž jako k ilustraci kdysi charismatického Ústí nad Labem. Myslím si, že Český rozhlas svým společenským postavením k této krásné vile patří. Areál vily je pro mnohé návštěvníky magický a pracovat tady je prostě radost."