„Jako kluk jsem toho zase moc nenaběhal. Do osmé třídy jsem sice dělal atletiku, ale pak jsem měl jiné zájmy. Teprve po vojně mě to vzalo," říká Lubomír Čapek.

Začátky

Nejprve běhal pro zábavu, potom do práce. Přidal kolo, plavání, běžky. „A najednou mi to nestačilo. Mým snem byl maraton. Ten první jsem absolvoval bez přípravy v Praze a pěkně bolel. Nejlepší čas jsem si zaběhl ve Švýcarsku v rámci železničářských her. Zajímavou dvaačtyřicítku jsem absolvoval v roce 2011 na střeše místního obchodního centra Forum. Doběhl jsem druhý, těch šestasedmdesát kol byla pěkná makačka. To už jsem pět let hltal přírodní krásy v dlouhodobé soutěži Král Středohoří. Po osmi letech jsem to celé vyhrál," vypočítává.

Závody

V loňském roce prošlo touto soutěží zhruba sedmnáct stovek nadšenců, z Ústí jich moc nebylo. „Letos se zúčastním pouze srdcovek. Krásný je Terezínský triatlon, fantastická je Milešovka. Za nejtěžší považuji Házmburk-offroad triatlon, ten je vždycky na krev. Bude mi čtyřicet, což mě řadí do jiné věkové kategorie, tak přijde na řadu další cíl. Chci v červnu vyhrát závod horských kol na 24 hodin v Liberci. Už jsem ho jednou vyzkoušel, vím, kde jsem měl rezervy. Dojel jsem druhý," konstatuje Lubomír Čapek.

To není sportovní koníček, ale pořádný kůň. Pracuje na dráze a jeho železný oř ho poslouchá na slovo. „Kolikrát není jednoduché sladit šichty, trénink a závody tak, aby byli všichni spokojeni. Ale prozatím mi to vychází. Zrovna jsem se vrátil z Belgie, kde jsem reprezentoval České dráhy v krosovém závodě. Byl jsem trochu nastydlý, tak z toho bylo pouze třinácté místo," utrousí skromně.

Jeho roční běžecká dávka se pohybuje kolem 2 tisíc kilometrů, na kole pak čtyřikrát tolik. Za svoji slabinu prý považuje plavání. Začínajícím vytrvalcům vzkazuje: „Zásadní je pravidelnost a regenerace. Běh v přírodě je nádherná záležitost! Nešetřete na obutí a nehoňte profíky. Každou trať si pečlivě nastudujte. Správné oblečení je podmínkou úspěchu."