Kliknutím zvětšíteChudí jsou častěji nemocní: infarktem trpí dvakrát častěji, duševními chorobami dokonce šestkrát víc. Státní zdravotní ústav se proto na sociálně vyloučené lokality zaměřil.
Život jim navíc bude ztrpčovat celá řada nemocí. Třeba tuberkulóza je bude trápit desetkrát častěji než „obyčejné“ Čechy. S infarktem se budou potýkat dvakrát víc a s depresemi dokonce trojnásobně. Vyplývá to ze studie, kterou nyní vypracoval Státní zdravotní ústav a Deník ji má exkluzivně k dispozici.
Ke změně by přitom stačilo málo: dostat k lidem trochu informací. Ty dnes nemají.
„Tři čtvrtiny zdejších obyvatel totiž nedosáhlo na vyšší než základní vzdělání,“ vysvětluje lékařka Státního zdravotního ústavu Hana Janata. Kvůli složitým životním podmínkám se k nim ani nemají jak dostat.
ZKAŽENÉ ZUBY
Výsledkem je, že se starají hůř nejenom o sebe, ale také o své děti. „A kruh se uzavírá: nedostatek správné výživy a nezdravý životní styl se projeví i ve školní úspěšnosti dětí a pozdějším začlenění do společnosti,“ připomíná zdravotnice Hana Janata.
Konkrétní příklad: část chudých dětí zbytečně zanedbá povinnou školní docházku jen kvůli tomu, že trpí bolestmi zubů.
„Nejsou obeznámeny se základy zubní hygieny, takže trpí řadou kazů. Návštěvy lékaře se ale obávají, a to kvůli citelnému zásahu do rodinného rozpočtu. Jejich zdravotní stav se proto neustále zhoršuje a vede k dlouhodobým absencím,“ vysvětluje zdravotnice.
To ale není všechno. Ve vyloučených lokalitách chybějí také lékaři. „Dostupnost a kvalita odborné péče jsou přitom pro zdravotní stav obyvatelstva naprosto klíčové,“ přidává přednosta Interní kliniky Fakultní nemocnice v Motole Milan Kvapil.
U chronických chorob to platí dvojnásob. Dlouho se totiž neprojevují. „Například o tom, že lidé trpí cukrovkou, nemusejí tušit prvních osm let,“ pokračuje profesor Kvapil.
A protože to mají daleko k lékaři, neodhalí jejich problém ani preventivní prohlídka – zkrátka na ni nejdou. Pomoc tak lidé vyhledají až ve chvíli, kdy se jejich choroba rozvine. Jenomže to už je často pozdě.
ZDRAVOTNÍCI SE ZAMĚŘILI NA DĚTI
Státní zdravotní ústav už proto začal situaci v ghettech řešit. Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví spustil několik preventivních programů, které cílí hlavně na děti. „Jezdíme do škol ve vyloučených lokalitách.
Učíme děti například to, jakou chtít svačinu, nebo jak a kdy si správně čistit zoubky. Hravou formou jim vysvětlujeme, proč nepít alkohol a proč nekouřit,“ popisuje některé z programů Hana Janata.
V několika vybraných lokalitách se podle ní konaly i speciální „dny zdraví“, v rámci kterých se mohli lidé nechat vyšetřit.
„Funguje to. Prostřednictvím dětí se informace postupně dostávají i k dospělým. Lidé se konečně učí dostávat své zdraví pod kontrolu,“ uzavírá odbornice.
V takzvaných ghettech žije podle Agentury pro sociální začleňování až 115 tisíc lidí. Soustředí se do zhruba 606 konkrétních „adres“ ve 297 městech a obcích. Většinou jde o romské obyvatelstvo, ale není to pravidlem. Do sociálně vyloučených lokalit se stále častěji dostávají i starousedlíci.
Za posledních třináct let se navíc počet lokalit zdvojnásobil. „Počet obyvatel žijících v nich se zvedl až o polovinu,“ potvrdil Petr Vašát ze Sociologického ústavu Akademie věd.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
