Za volantem primátorského auta zažil listopadové události ve městě hodně zblízka. A vzpomíná na ně jako na hektickou dobu plnou zvratů a překvapení.

„Byli jsme tenkrát v práci prakticky nepřetržitě. Primátor Josef Kubice se pohyboval mezi různými institucemi, ale byl i mezi lidmi venku a chodil také na demonstrace," vypráví Kolenatý.

Mobily tenkrát nebyly, takže služební řidič musel být v pohotovosti na sekretariátu, kdyby bylo potřeba někam rychle jet.

Mnozí měnili rychle názory

„Většiny jednání jsem se samozřejmě přímo nezúčastnil, to ani nebylo možné. Ale viděl jsem lidi, s nimiž se primátor setkával a slyšel, co říkají. Překvapilo mě, jak někteří tzv. kovaní komunisté nejdříve mluvili o pevném postoji a neustupování, postupně měnili názor, až úplně otočili. Najednou z nich byli představitelé Občanského fóra, kteří primátorovi chodili nadávat," říká Josef Kolenatý.

Za primátorů z ODS skončil a vrátil se

Řada z účastníků tehdejších jednání to brala jako příležitost, jak si pomoci k funkcím nebo majetku, případně lépe nastartovat podnikání.

„Do podnikání se pustili i někteří bývalí straničtí tajemníci jako například Jiří Holub a František Nesvadba, ale to už je jiný příběh," říká Josef Kolenatý.

„Listopad ovlivnil i můj život. Po revoluci jsem jezdil ještě s primátorem Janem Schmidtem a také s primátorem Lukášem Mašínem, zetěm tajemníka Holuba. Po půl roce jsem u něj musel skončit. A to jsem jako jediný z pěti řidičů nebyl v KSČ," doplňuje řidič Kolenatý.

Dlouho pak nemohl sehnat práci. „Na magistrát jsem se vrátil až za primátora Kubaty. Pan Zikmund je sedmý primátor, kterého vozím. Asi je to rekord," dodává Kolenatý.