Takzvaná Koncepční studie území jezera Milada si klade za cíl vytvořit vhodné podmínky pro harmonický rozvoj přírodních hodnot i rekreačního vyžití pro každodenní či víkendovou rekreaci až pro 150 tisíc návštěvníků. Zároveň chce doposud izolované území postupně začlenit do každodenního života obyvatel okolních měst a obcí. Na rozvoji území by se společně měly podílet jak stát a města, tak soukromí investoři.

Návrh počítá s přístavištěm u Trmic, přírodním amfiteátrem, posilovnou, molem, plážemi ke koupání, prostory pro psy a vodní sporty, s autokempy, plochami pro piknik, odpočívadly, novými silničkami a chodníky, trasami pro běh a kolo a brusle, objekty pro infrastrukturu a zázemí. Sauny, plovoucí chatky a hausbóty, odpočívadla a mnohé další. Přímo do vody budou v místě někdejší vsi Vyklice umístěny rozhledny, odpočívadla či skokanské můstky, které tuto kvůli těžbě uhlí zmizelou vesnici budou připomínat. Prozatím však studie poukazuje, že po rekultivaci se sem život, jež odtud zmizel kvůli těžbě, teprve vrací. Přesto však studie a doprovodný Design manuál vyvolávají příznivou odezvu laiků i odborníků.

Jak vysvětlil architekt Cyril Pavlů ze studia Mandaworks, nové objekty a prvky v krajině navrhli s jednotným přístupem k jejich zpracování, materiálu, a dokonce i tvarosloví. „Cílem je vytvořit pro celé území jezera jednotnou vizuální identitu, která bude pro toto území charakteristická,“ popisoval během veřejné prezentace s tím, že se to týká míst pro odpočinek, zázemí pro návštěvníky anebo provozů základních služeb. „Návrh počítá se čtyřmi hlavními rozvojovými částmi kolem hlavních vstupů k jezeru. Jedná se o vstup Hrbovice, Trmice, Roudníky a Ocelárna. Každá z těchto oblastí má svůj unikátní charakter a náplň, která vychází z jejich umístění,“ pokračoval.

V podstatě soustřeďují všechny větší služby právě k těmto čtyřem vstupům, do čtyř větších celků. Území okolo jezera tak zůstane ucelené a neroztříštěné do malých ostrůvků okolo nahodile „rozházených“ stánků. Rekreační oblast i díky tomu získá jedinečnou identitu. Architekti vytvořili plán, který pracuje nejen s krajinou jako celkem, ale i s malými detaily jako jsou lavičky, grily nebo koše na odpadky. Koncepce upozorňuje na řadu kroků, které pro to bude nutné udělat. Od změn v územních plánech po vytvoření a naplňování rozvojových koncepcí okolních obcí.

Vstup Hrbovice tvůrci studie navrhli jako oblast se sportovně-rekreačním areálem, hlavními rekreačními plochami pláží a kempů pro celoroční rekreaci a s plochami pro sportovní a kulturní akce. Vstup Trmice navrhli s přímým napojením na Trmice a má nabízet téměř městský charakter veřejného nábřeží s občanskou vybaveností a službami, nebo přístaviště se zázemím. Vstup Roudníky zahrnuje rozvoj vesnice směrem k jezeru, s veřejným prostorem a ekocentrem, či biofarmou se sadem. Vstup Ocelárna navrhuje revitalizaci bývalé chabařovické fabriky na kulturně-společenský areál s novou okolní smíšenou zástavbou, kterou by bylo možné do budoucna propojit s Novými Vyklicemi. „Toto území je pro svůj industriální charakter vhodné pro kulturní, umělecké či jiné společenské akce,“ uvádí architekti v textu studie.

Zatímco samotná studie je v podstatě jízdním řádem pro vytvoření nové rekreační oblasti, designový manuál je jejím doplňkem. „V manuálu jsou nastavena především pravidla pro uspořádání veřejných prostranství, řešení mobiliáře, vegetačních prvků, orientačního a navigačního systému, reklamy, uměleckých děl, prvků technické infrastruktury a drobné architektury. Je zde také nastaven vizuální styl území, základní požadavky na vzhled staveb v území a detailní řešení zastavitelných ploch,“ vysvětlila mluvčí podniku Diamo Hana Volfová.

Ta zároveň upozornila, že narozdíl od jezera Most, které vzniklo také po rekultivaci, je třeba pamatovat na to, že pod Miladou jsou stále neodepsané zásoby uhlí, což všechny investice komplikuje. Také bude potřeba sehnat dostatečně movité investory „O ložisku bude muset rozhodnout vláda. Investora bude třeba najít. My samozřejmě nyní nemáme nikoho, kdo by do toho vložil obrovské peníze,“ vysvětlila v souvislosti s dlouhými lhůtami příprav a budování.

Studie vznikala zhruba rok. Už při první prezentaci, na jejímž základě poté architekti sesbírali kolem sedmi desítek podnětů na změny a vylepšení, byla studie přijata veřejností příznivě. Velmi se líbí i opozičnímu zastupiteli a architektovi Janu Hroudovi. Právě on po takovém přístupu k veřejnému prostoru volá už řadu let. „Mně se to moc líbí. Koncepce tu oblast posune do budoucnosti. Něco se objeví už příští rok a nahradí ty provizorní buňky a nevzhledná zákoutí. Pracuje s celou krajinou i drobnými detaily,“ dodal.