Když došlo k odstřelu starého vysílače na Bukové hoře (1966) ještě nebyl na světě. Za spisovatele se stále nepovažuje, ale vydal už tři krásné knihy. V roce 2014 Tajemství Českého středohoří, v roce 2017 Zázračné České středohoří a v loňském roce Východní Krušné hory. Profesí je grafik, všechno ostatní stihne po pracovní době.

V pondělí 13. ledna vyprávěl o své poslední knize na zámku v Trmicích. Kamenný sál nebyl plný, ale ti co přišli, kroutili nevěřícně hlavami. "Úžasné, jak si to všechno pamatujete? Mohl byste ihned učit na nějaké škole," prohlásila Vlasta Součková, místní knihovnice, která hosta pozvala. Skromný průvodce knihou se jenom usmál. "Mám chytrý fotoaparát, to je můj průvodce, nápověda a paměť. Hodně toho je na internetu, zbytek se dá nastudovat v knihovnách." Na otázky odpovídal klidně, všechno znal, výklad připomínal encyklopedii.      

Úvod patřil mapám, na kterých byly desítky, možná stovky červených bodů. Všude tam byl a pátral po zajímavostech v okolí. Vyprávěl o krásných starých stromech, zapomenutých hradech v příhraničí, bitvách, kde králové a císaři poroučeli umírat. Představoval horské stezky, kudy do Čech přicházel nepřítel. Nafotil hromadné hroby padlých, nádheru kostelů i smutek hornických štol. Zvláštní pozornost věnoval barevným loukám, které se opět probouzejí po dlouhých letech žlutých mlh. Byl to nádherný podvečer vzpomínek na místa, které by měl každý znát. 

"První dvě knihy jsem nafotil technikou, která do profesionální optiky měla hodně daleko, tu třetí jsem dokumentoval Nikonem Z7. To už je skvělý produkt současnosti. Mám ekonomickou školu, chtěl jsem vždycky pracovat v novinách, dokonce jsem se dostal do Severočeského deníku. Přepisoval jsem tam texty, později pomáhal s grafikou. Vydržel jsem tam pět let. Při psaní knihy se taková zkušenost hodí," skromně připomněl Jiří Svoboda. 

V pondělí 20. ledna se představí se svou novou knihou o Krušných horách v Informačním středisku Ústí nad Labem. Začátek je v 17 hodin.