Potulka černé zvěře po městských ulicích je letitý problém. Vyhledává tu především potravu. Někdy ji lidé nechávají schválně mezi záhony a v parcích. Jindy si zvířata sama najdou cestu ke své oblíbené laskomině. Dokážou přitom být i velmi kreativní, například bachyně zvaná obyvateli domů v sousedství Střížovického vrchu Maruna. O té se traduje, že umí selátka převést přes přechod pro chodce, nebo že dokáže své zkušenosti předat mladším generacím.

Přítomnost zvěře ve městě je dána bezprostředním kontaktem zástavby s volnou krajinou a jejím charakterem. S domy sousedí lesy nebo zemědělské plochy. Městská zeleň prasatům skýtá úkryt a během zimy tu najdou dostatek potravy. Nehledě na to, že si zvykla na kontakt s lidmi a dokážou vycítit, kdy jim skutečně hrozí nebezpečí. Přítomnost zvířat ve městě přináší různé poničené zahrady, trávníky, hřiště, ohrožení bezpečnosti dopravy, domácích mazlíčků i lidí samotných. Své o tom ví Petra Morvayová z Klíše, která sdílela na facebooku nejedno setkání s divokými prasaty, před kterými se musela dát na ústup.

Kanci a hlavně bachyně Maruna jsou často viděni mezi domy na Klíši. Maruna je už populární i mimo republiku, vědí o ní i lidé v Austrálii díky sociálním sítím. Dokonce Petře Morvayové zaslali trika s motivy kanců, vznikla PFka s Marunou, cukroví a další.
Divočáci trápí Ústí, z bachyně Maruny je přesto celebrita oblíbená i za oceánem

„Bachyně Maruna se má dobře, teď ji přes den nepotkávám, ale chodí asi v noci, hrabe. Nevím, jestli třeba nepřehodnotila strategii, ale obvykle začíná brouzdat po okolí v červenci. Teď začnou být špendlíky a jablka, je to jejich potrava,“ Petra Morvayová.

Situaci s černou zvěří pronikající do města již několik let řeší myslivecké spolky ve spolupráci s odborem životního prostředí a státní a městskou policí. Magistrát za to mysliveckým spolkům platí už od roku 2015. Jako argument, který rozhodnutí magistrátu dokresluje, lze použít čísla dokumentující škody, které prasata napáchala na městském majetku hned rok poté. V roce 2016 rozryla fotbalové hřiště Skorotice, dopravní hřiště Krásné Březno, řádila v plaveckém areálu Klíše. Celkem tehdy bylo ohlášeno pět desítek případů škod či výskytu divočáků ve městě.

Ilustrační foto
Kam pro maso ze srnce nebo divočáka? Zvěřinu prodávají Vojenské lesy

Za odstřelený kus bude nyní město vyplácet pět stovek, zatímco doposud platilo tři stokoruny. Dosažení minimálního počtu odlovených divočáků je přitom podmínkou pro proplacení provedení služby. Stanoven je podle množství dosavadních odstřelů a velikosti jednotlivých mysliveckých spolků. Spolek Diana Ústí nad Labem musí letos vykázat odlov 32 kanců, Jedlová hora 45, Chabařovické jezero minimálně 30 a Chvalov – Přemyslovka 25 odstřelených divokých prasat.

Například v roce 2019 činil příspěvek celkem 39,3 tisíc za 131 odstřelených divokých prasat, v roce 2017 už 47,7 tisíc korun za 159 odstřelených divočáků. Od předloňského srpna do ledna letošního roku myslivci odlovili 1 357 divočáků. V tomto mysliveckém roce uhynulo 12 kanců, dalších 123 jich myslivci opět ulovili. Pro srovnání, v mysliveckém roce 2013/2014 na území města celkem ulovili 1 367 kusů černé zvěře, o rok později vykázali odlov přes dva tisíce kusů.

Podobná čísla tedy myslivci vykazují roky. Nejvíce přitom nastříleli právě v honitbách, které sousedí přímo s městskou zástavbou. I to je argument, aby tu myslivecké spolky prováděli odstřel mnohem častěji než doposud. Tyto odstřely jsou navíc jednodušší a samozřejmě bezpečnější než přímo ve městě. „Proto je třeba zvýšit odlovy přímo v honitbách, které zástavbu obklopují,“ uvedla městská mluvčí Romana Macová.

Vedle nejproblematičtějšího domu, který vlastní Martin Dlouhý s manželkou Lucií v Předlicích, je toto stavení, u něhož se kupí odpadky, patří někomu jinému.
Obchod s chudobou? Spíš charita, odmítá majitel kritiku nuzného bydlení v ghettu

Město zároveň organizuje kromě odstřelů i odchyty do klecí. Ty jsou aktivní jen během noci, aby v nich přes den neuvázli například psi. Celkem je jich rozmístěno šest. „Podle rozhodnutí členské základny bude odchycené prase usmrceno a předáno lovci, který se bude o klec starat. V žádném případě je nevypouštíme zase do přírody, to by opatření ztratilo smysl,“ poznamenal po jejich rozmístění předseda Diany Roman Jansta. Divoké prase by se totiž vrátilo zpátky. „On je kromě odchytů a odstřelů potřeba komplexní soubor opatření. Dneska lidi nechávají například po lese běhat volně psi, takže ani tam kanci nemají klid, ztrácejí plachost a stěhují se mezi paneláky, kde jsme pro ně mnohem lépe čitelní,“ vysvětloval Jansta.

Opět od předloňského srpna do ledna letošního roku se do nich nechalo nalákat návnadou sedm desítek převážně mladých kanců, v letošním mysliveckém roce pak 98 kusů. „Nyní jsou klece zavřené kvůli tomu, že bachyně mají mladé, což by v případě jejich odchycení mohlo být nebezpečné. Stará by mohla v ochranitelském pudu na kolemjdoucí zaútočit. Otevřeme je opět na začátku srpna,“ dodal zástupce ředitele městské policie Jan Novotný s tím, že poté budou pokračovat i odstřely, pokud to podmínky v místě dovolí.