Letos myslivci od dubna do konce září odlovili v Ústí celkem 784 kusů černé zvěře. Ve stejném období v roce 2022 to bylo 516 kusů. Jedná se tedy o nárůst 268 kusů zvěře. K odchytu divokých prasat využívají odchytové klece, kterých je v krajském městě nad Labem 7.
Navzdory tomu, že vzrostl v Ústí odlov divočáků, stále rozhrabávají při hledání potravy zeminu v parcích a na hřištích. Přestože setkání s nimi není žádná legrace, Ústečané s nimi zažili za poslední měsíce a roky i řadu komických situací. Nejenže se bachyně naučily přecházet silnice po přechodu pro chodce na zeleného panáčka, ale v klidu si i zaskočí do obchodu. Především okolo Střížovického vrchu a na Klíši o podobné příběhy nemají nouzi. Bachyně Maruna se tu ostatně stala součástí místního folklóru už někdy před pandemií covid-19.
play_fill
Netradiční zážitek s divokými prasaty mají i ústečtí strážníci. „Naše hlídka například zaslechla z vietnamské večerky zoufalý křik. Tak se tam obezřetně vydala na pomoc, ale jaké bylo její překvapení, když uviděla prodavačku stát a volat o pomoc na mrazáku, zatímco divočáci dělali inventuru v regálech,“ usmíval se zástupce ředitele ústecké městské policie Jan Novotný.
Jindy prý zase stáli na sedačkách i pacienti v poliklinice a prasata se špacírovala po čekárně. „Už je to déle, ale na to se nedá zapomenout. Stejně jako na případ ze začátku září, kdy kanci nechtěli v ulici SNP pustit do školy učitele a další zaměstnance. Nakonec jsme je museli nechat odlovit.“
Odlov přemnožených kanců
V roce 2023 bylo od dubna do konce září odloveno celkem 784 kusů černé zvěře. Ve stejném období v roce 2022 bylo odloveno 516 zvěře. Jedná se o nárůst o 268 kusů zvěře. K odchytu divokých prasat se využívají odchytové klece, město jich má k dispozici sedm.
Kance, přecházející silnici po přechodu pro chodce, zachytil čtenář Deníku Luděk Zahálka na videu letos v únoru. O tom, že to umí, ale hovořili obyvatelé Klíše pod Střížovickým vrchem v souvislosti s bachyní Marunou už před dvěma lety. Ta se podle místních obyvatel do současnosti leccos od lidí naučila, socializovala se, a tak ji považují za legendu. Dokonce o ní vědí díky Facebooku až v Austrálii. Dalo by se říci, že se ji zdejší lidé naučili dokonce mít rádi.
„Například do odchytové klece nejspíš nikdy nevleze, to neudělají ani další staří kanci. Oni reagují na to, co dělají lidi. Například jsme si posílili ploty a oni se přesunuli do trochu jiného prostoru. Naopak, když nám začali rozrývat dětské hřiště, začali jsme zavírat vrátka a dali tam cedulku, aby na to ostatní nezapomínali,“ líčila místní obyvatelka s tím, že v odchytové kleci nedávno myslivci a strážníci zaznamenali a odstřelili zhruba 10 selat s mladou bachyní, ale Marunu nikoliv.
„Jedna má známá se zabývá výzkumem divočáků a jejich osobností a podle ní je tahle stará bachyně analytický typ. Očuchá a jde dál,“ zamýšlela se.
Její slova potvrdil i předseda mysliveckého spolku Diana Roman Jansta, který se myslivosti věnuje od roku 1978 čili zhruba 55 let. „Divoká prasata jsou velmi učenlivá. V 70. letech stačilo, aby na začátku lesa zaštěkal pes a pelášila pryč. Dneska může štěkat deset psů a kanci zůstanou schovaní v křoví. Když tam pes vleze, nabere ho a odhodí. Proto dnes hodně majitelů psů pro ně užívá pevné vesty, aby je prasata neporanila, nebo nezabila. Kanci silně vnímají své okolí, docela snadno se vystresují a poté se mohou stát nebezpečnými. Pak třeba vběhne do té polikliniky, jako před lety, nebo do školy, jako na začátku školního roku a začne se bránit,“ poznamenal.
play_fill
Ústí uzavřelo smlouvu na odstřel černé zvěře s mysliveckými spolky. Do roku 2021 vyplácelo za každý odlovený kus 300 Kč do naplnění horní hranice početní normy. V současnosti poplatek činí 500 korun. Podle spolků je zatím jedinou cestou k nápravě problému snižování stavů černé zvěře.
„Pokud na kance narazíte, nevšímat si ho, neútočit, klidit se mu z cesty. Když je někde ve městě v křoví, to místo je nejlepší označit a nevyhánět ho, aby se necítilo v nebezpečí. O zbytek se postarají lidé, co mají tohle na starosti,“ dodal Jansta ze spolku Diana.
