Vybudoval první železnici v Čechách. Díky němu začala česká města stavět kanalizaci, nemocnice, invalidovny a sirotčince, zasloužil se o industrializaci země. Jmenoval se hrabě Karel Chotek, žil ve Velkém Březně. Od jeho narození uplynulo 230 let.

Na velkobřezenském zámku k tomuto výročí připravili den otevřených dveří. „Bude zlevněné vstupné ve výši deseti korun a prohlídky ne po hodině, ale už po půlhodině," uvedl David Geleta ze zámku. „Připomínáme si i další výročí spojená s rodem pana hraběte," dodal.

Gubernátor

Nejvyšším purkrabím Českého království Karla Chotka císař František II. jmenoval roku 1826. Císař František Josef I. ho za zásluhy ocenil nejvyšším vyznamenáním své říše, Řádem Zlatého rouna. Přesto se ale císařské moci vzepřel, když to považoval za moudré.

Například omezením cenzury. Nebo podporováním rozvoje do té doby zanedbané Prahy. Nakonec ale se svým osvíceným přístupem narazil. Znepřátelil si vlivné osoby a musel na svou funkci rezignovat.

Je ale pravda, že všude, kde vykonával moc jménem panovníka, po sobě zanechal hluboké stopy. Kariéru zahájil jako gubernátor na Istrii a poté v Tyrolsku. „Už tam se projevil coby pokrokový člověk a zůstal po něm například nový vodovod, maják, pravidelná paroplavba mezi Terstem a Benátkami, vysoká škola či ústav pro chudé a pěstování brambor," řekl o něm ústecký historik Martin Krsek.

Zámek ve Velkém Březně pro svou rodinu i sebe zakoupil v roce 1841 a v letech 1842 až 1845 jej přestavěl dle vídeňského stavitele Foerstera.

Zemřel 28. prosince 1868 ve Vídni, pohřben je ve Valtířově, v rodinné hrobce.

Český vlastenec

O jeho důsledné loajalitě habsburskému domu sice nelze pochybovat, František Palacký jej ale vždy považoval za věrného českého vlastence. Právě on ho učil česky. „Chotek byl horlivým a přesvědčeným zastáncem českého národního obrození," uvádí Miloš Musil, kastelán velkobřezenského zámku ve své stati. „Což bylo mezi jinými rakouskými vysokými úředníky něco naprosto neobvyklého."

Zajímavostí je, že právě on se minimálně zasloužil o popularizaci oněch klasických novoročních „péefek," protože nestíhal navštěvovat o Novém roce stále více známých.

„Zemřel ve Vídni 28. prosince 1868, přál si ale být pohřben v rodinné hrobce, ta se nachází ve Valtířově. Sama o sobě je novogotickým skvostem," dodal historik Krsek.