Strašlivá ohnivá bouře, jíž zápalné bomby, svržené ze spojeneckých letadel, rozpoutaly ve městě, doslova přeplněném uprchlíky, dokonce jasně osvětlovala kontury Krušných hor. Výbuchy pak rozechvěly zemi i v Ústí nad Labem.
Bomby u Petrovic
Jak píše ústecký historik Martin Veselý ve své knize Vojenské dějiny Ústecka, té noci dopadly bomby dokonce i nedaleko Petrovic a Krásného Lesa. „Exploze poškodily domy Marthy a Gertrudy Wcelakových v Krásném Lese, a způsobily škody za nejméně 50 tisíc říšských marek," popsal okolnosti Veselý.
Během noci pak dopadla ve čtvrt na tři těžká letecká puma i u Petrovic. Ženisté, pyrotechnici wehrmachtu, ji odpálili až 1. března. Detonace dosáhla takové síly, že tlaková vlna vytloukla okna a vyrazila dveře tři kilometry daleko od exploze. Dosáhla i do údolí, kde se nachází dolní část Petrovic. Největší škody utrpěl řezník Meinl a další obchodníci.
Z toho lze vyvodit, že kdyby dopadla do obce a vybuchla, zřejmě by to tu přežil málokdo.
Záhadný letec
V souvislosti s nálety na Drážďany, pokračujícími i následující den, došlo k události, jež dodnes není zcela vysvětlena.
U šachty Milada II u Chabařovic dopadl na padáku americký letec. Ihned poté jej zajali dva svědci a vrchní svobodník Luftwaffe.
Odvedli jej na místní stanici Schupo, zde mu sebrali doklady a osobní věci. Zbraň neměl.
Po telefonickém ohlášení pobočce Sipo jej svobodník Luftwaffe a četník Bürdek převezli do Ústí nad Labem do Pařížské ulice, kde svobodník ještě ohlásil další 4 padáky.
V archivu není zapsáno jméno letce. Nelze však říci, že patřil k osádce Alfreda Lubojackého, po němž i jeho osádce pátrá americká armáda dodnes. Ústecký deník o tom informoval několikrát během loňského roku.
Týž den ještě četníkům telefonoval poručík Hahmacher, příslušník stíhací eskadry 1./JG 301, s tím, že jej ve vzdušném souboji sestřelili spojenci a že dopadl s padákem u Habartic.
