„Dobře si to v paměti vybavuji, byl to zaběhlý rituál. Hospodyňky si vzájemně pomáhaly, děti naslouchaly vyprávění těch zkušenějších, nikdo nesměl kýchnout. Kvalitním prachovým peřím se plnily duchny a polštáře, pro mnohé nevěsty to bylo vytoužené věno," vysvětluje stručně paní Suchá.

Vedle stolu leží černý pytel plný hubených panáků, které sem dopravuje už několik let prezidentka ústeckého Kiwanis klubu Lenka Janatová. Po chvilce se hubeňouři mění v baculaté bíle panenky, které mají specifické poslání.

Víte, že…Kiwanis panenka přicestovala do České republiky z Norska v roce 1994? Nabízí ji dětem při příjmu do nemocnice, aby neměly strach z neznámého prostředí a měly kamaráda, který je provází po celou dobu léčby. Lékaři využívají panenky k vysvětlení léčebných procedur. S Kiwanis panenkou děti rehabilitují, doprovází je i na operační sál. Malí pacienti si ji mohou podle svých představ vymalovat, většinou si ji odnášejí domů.

„V jedné noze je malý otvor, kterým se do panenky vtěsná nadýchaná umělá střiž. Potom se místo zašije a panenka je připravena na cestu k dětem. Kolik jich bylo vyhotoveno za deset let opravdu nevím, ale v loňském roce jsme vyhráli soutěž o nejkrásnější Kiwanis panenku," říká paní Khimlová a před objektiv fotoaparátu staví paní Hanusovou s diplomem, která to celé vymyslela.

Stejně jako v dávné minulosti obchází dobrá nálada kolem stolu a babičky vzpomínají.

„Začínaly jsme v roce 2003, ale rekord je z roku 2007, bez dvou kusů 500. Pokud naše panenky dětem pomáhají, tak je to jenom dobře," přidává se paní Zemanová. Poctivá aktivita se cení v každém věku, tahle skupinka dam by zasloužila pořádný potlesk. Bílou Kiwanis panenku na Vyhlídce dobře znají. Měří zhruba 40 centimetrů, ale sílu má jako obr.