Každou chvíli se ho dokonce ptají na výstavu, nebo vydání fotoknihy. Prostě, jeho fotografie jsou populární, a často prý mu i staří lidé, nebo nemocní, kteří toho moc nenachodí, děkují, že jim ukazuje, jak je krásné jejich město.

„Fotil jsem už v mládí. Hlavně takové ty běžné rodinné snímky. Potom jsem měl období, kdy jsem spíš točil kamerou. Měl jsem kameru kvůli rodině, takže jsem většinou točil děti, když byly malé. Ale při té příležitosti se naskytly i věci obecnějšího rázu. Mám třeba dvě videa z největších povodní, tedy roku 2002. Našel bych asi i nějaké První máje, nebo jsem před volbami zachytil někdy v roce 1998 kamerou bývalého prezidenta Klause, když byl na Mírovém náměstí. K fotografování jsem se vlastně vrátil teprve před čtyřmi lety, kdy mě to najednou nějak chytlo, protože už prostě na to bylo víc času. Děti už mám dospělé,“ popisoval svůj návrat k fotografování.

Zimní Malečov.
FOTO: Zimní pohádka v Malečově. Podívejte se na krásné snímky

Začalo to vlastně všechno opět oněmi loužovkami. Tedy snímky ústeckých dominant, zrcadlících se v kalužích na ulici. „Takový moment, kdy se na mne koukali jako na blázna, jsem zažil při focení kostela se šikmou věží. Vždycky, když hodně prší, tak se udělá louže za zadním vchodem do Komerční banky a v té louži se kostel odráží. Prostě jsem to jednou fotil a seděl u toho na bobku, jelikož to jinak nešlo. Samozřejmě lidi, co jdou okolo, neviděli, co vidím já. Oni koukali prostě na chlapa, který sedí na bobku a fotí louži. Takže byla tma, večer, to jsem zrovna fotil osvícený večerní kostel, odrážející se v té louži a kolem šli chlap se ženskou. On jí najednou říká, že tam někdo zvrací a ukazuje přitom na mne. Takže to bylo takový, jakože docela hustý,“ zasmál se a přidal další historku, kdy fotil Větruši v louži.

Takhle rostlo ústecké Forum. Novodobá dominanta stojí už šestnáct let.
OBRAZEM: Takhle rostlo ústecké Forum. Novodobá dominanta stojí už šestnáct let

„To jsem si taky musel sednout na bobek. To bylo u podchodu pod tratí u Bíliny, jak je tam ta křižovatka. Tenkrát šli zrovna okolo městští strážníci. Jak tak na mě koukali, tvářili se u toho, jako kdyby měli pocit, že jsem zrovna dostal vycházky. Takže to prostě bylo takový úsměvný,“ vzpomínal.

Vzhledem k pracovnímu vytížení má na focení velmi málo času a tak mu pomohlo, že jsou fotoaparáty i v mobilech. Což vzhledem k jeho zaměření na městské momentky, které fotí hlavně cestou z práce, jeho focení vlastně nastartovalo. Jinak používá zhruba deset let starý fotoaparát Nikon D3200. „V současné době fotím již většinou foťákem, pouze za nepříznivých povětrnostních podmínek, které mohou být pro focení mnohdy zajímavé, používám mobil. S mým focením je to vlastně podobné, jako s psaním básní. Je to o momentálním nápadu a inspiraci, což se nedá naplánovat. S fotkami je to podobné. Kolikrát jdu unavený z práce a vůbec si na focení ani nevzpomenu. Najednou mě něco zaujme, dostanu okamžitý nápad a fotka je na světě,“ dodal.

Ústecké podchody jsou ozdobou i katastrofou severočeského města.
VIDEO: Ústecké podchody straší i baví. Nejděsivější najdete poblíž Setuzy