Kvůli studenějšímu podzimu je totiž jejich aktivita na minimu. Přesto by lidé měli být v lese stále opatrní.

„Jak se ochladilo, klíšťata se schovala, zahrabala se pod listí a jehličí hluboko do země. Tam přežijí mrazy, dokud na jaře zase nevylezou," říká Lenka Šimůnková, vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje.

Klíště ale může být aktivní až do teploty kolem pěti stupňů. Klesne-li teplota ještě níž, jeho činnost ustává. Potvrzuje to i předpověď aktivity klíšťat, kterou na svém webu od dubna do října zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav.

Riziko napadení klíštětem posledních deset dnů kolísá mezi prvním a druhým stupněm, stejná je předpověď i pro celý tento týden. Loni na podzim se přitom aktivita klíšťat vyšplhala až na šestý stupeň z desetibodové škály. I přes aktuální mírné riziko nákazy by však lidé měli po návštěvě lesa zkontrolovat, zda na těle nemají přisáté klíště.

Sucho klíšťatům nesvědčilo

Encefalitidou, která se řadí k nejzávažnějším nemocem přenášenými klíšťaty, se v Ústeckém kraji nakazí zhruba čtyřicet lidí ročně. Letos krajští hygienici zaznamenali teprve 22 případů, nejvíc na Děčínsku a Ústecku. „Výsledný počet nakažených by letos mohl být nižší, klíšťata totiž nemají ráda velká vedra a sucho," připomíná Lenka Šimůnková počasí, které převládalo v létě.

Díky vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze si lidé mohou nově sami ověřit, která místa nejen v kraji, ale i ve zbytku republiky jsou bezpečná a kde by se naopak mohli nakazit.

„Vytvořili jsme mapu s místy, kde hrozí největší nebezpečí přenosu klíšťové encefalitidy," vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Jan Kolář. Mapa je volně dostupná na webu přírodovědecké fakulty.

Kde dávat pozor?

Severní Čechy patří podle výzkumníků k nebezpečným oblastem. Největší riziko nakažení hrozí v Krušných horách, v okolí Máchova jezera a v Podkrkonoší. Na pozoru by se měli mít i lidé, kteří se vydají do lesů na Děčínsku, Šluknovsku, ale i v Jizerských a Lužických horách. Klíšťatům se daří ve vysokých listnatých porostech i na okrajích lesů.

Při tvorbě mapy odborníci využili sběr klíšťat ve vybraných lokalitách a statistiky o počtu onemocnění encefalitidou za posledních deset let. Vycházeli také z poznatku, že klíšťata nakažená encefalitidou se vyskytují jen v některých lesních porostech.

„K určení jejich jednotlivých typů jsme použili obrazová data z družic," popisuje Jan Kolář. Kromě základních kategorií, tedy například jehličnatých či listnatých lesů, mohli výzkumníci zkoumat i ty, které vidí pouze družice.

Jedinou obranou proti encefalitidě je očkování. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny se od začátku roku v Ústeckém kraji nechalo očkovat přes pět a půl tisíce lidí. Největší zájem je na Chomutovsku a Děčínsku.

Očkování lze provést během celého roku. Vakcína stojí zhruba 800 korun. Všechny zdravotní pojišťovny na ni přispívají.