Spor mezi městem a krajem kolem poboček Kamenný Vrch, Krásné Březno a Hornická hoří už několik měsíců. První dvě se uzavřely v lednu, ta v Hornické měla přijít na řadu v červnu. Důvodem je nedostatek peněz, kraj se totiž coby zřizovatel instituce nedohodl s Ústím na výši příspěvku na jejich provoz, tedy na městskou funkci knihovny. Nyní však krajští radní předali zastupitelstvu návrh na dvoumilionovou podporu bibliotéky. „Upozorňujeme však vedení Ústí, že od 1. ledna 2021 přestaneme výrazněji financovat městskou funkci knihovny. Město musí sestavit rozpočet tak, aby v něm s financováním této funkce počítalo,“ vzkázal hejtman Oldřich Bubeníček.

Ústí dalo více peněz

Ústí uzavřelo loni v lednu s knihovnou smlouvu o poskytnutí dotace 600 tisíc korun právě na plnění městské funkce. V prosinci zvýšilo tuto částku na 1,2 milionu. Když se však vedení města dozvědělo o chystaném zrušení poboček, pohrozilo, že dotaci knihovně odejme. „Co se asi stalo od ledna 2019, že tehdy uzavřená smlouva a hlavně částka najednou v prosinci téhož roku nestačí, když původně, zdá se, stačila? Je to jasné, kraj nedal na knihovnu požadované peníze,“ prohlásil tiskový referent ústeckého magistrátu Karel Rouč.

Vedení Ústí argumentuje proti kraji v otázce financování městské funkce krajské knihovny tím, že naopak u jiných zařízení, která vykovávají krajskou i městskou funkci, přispívá více než kraj. „To že knihovnické pobočky v Ústí patří pod správu Severočeské vědecké knihovny, je záležitost daná historicky. Knihovnu financoval kraj, stát a město se na provozu podílelo jen částečně. Město zase mimo jiné provozuje sedm domovů seniorů, zatímco v ostatních okresech tato zařízení provozuje kraj. Tam zase okresní města provozují své knihovny,“ doplnil Rouč.

S dosavadní výší podpory knihovny krajský rozpočet pro rok 2020 nepočítal. „Minimálně od září se vědělo, že kraj tolik peněz dávat nebude, v rozpočtu to nebylo. Proto mě překvapilo, že bychom dělali někomu něco za zády,“ reagoval po jednání Rady kraje Bubeníček.

Ústí nad Labem, které má lehce přes 94 tisíc obyvatel, poskytlo po navýšení knihovně 1,2 milionu korun. „Například Chomutov, který má poloviční počet obyvatel, dává na knihovny 10,5 milionu ročně,“ uvedl pro porovnání hejtman.

Ředitelka Severočeské vědecké knihovny Jana Linhartová se k situaci odmítla vyjádřit.

Ze zprávy Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR vyplývá, že náklady na provoz krajské knihovny se ročně pohybují kolem 57,3 milionu korun. Z této částky šlo v roce 2018 na městskou funkci přibližně 17 milionů.