K nejmodernějším letadlům své doby samozřejmě patřila ta proudová. Jedno takové se navečer 2. dubna 1945 zřítilo nedaleko Koštova, asi pět kilometrů jihozápadně od Ústí nad Labem. Pilot, četař Günter-Heinz Blütchen, příslušník 7./KG(J) 6, nezvládl cvičný let se svým Messerschmittem Me 262, kterým Češi říkali „turbíny," a piloti „létající rakve". Na místě zahynul.

Tato letadla se podle ústeckého historika Martina Veselého na jaře roku 1945 objevovala na naší obloze už poměrně často. „Dokázala stále zasazovat americkým svazům citelné ztráty," píše o tom ve své knize Vojenské dějiny Ústecka.

Naštěstí obohatila německou Luftwaffe příliš pozdě na to, aby mohla válku vyhrát. Do konce války v Evropě německé vojsko převzalo jen 1433 vyrobených Me 262. „K největšímu počtu vzletů proti jedinému cíli, svazu bombardérů, zřejmě došlo v úterý 10. dubna 1945, kdy vzlétlo 55 strojů Me 262 proti několika jednotkám americké 8. letecké armády," píše o tom česká Wikipedie.

Ta ten den ovšem při operaci číslo 938 vyslala 1315 čtyřmotorových bombardérů B-17 a B-24 ve čtyřech samostatných svazech, chránilo je 905 stíhaček. Me 262 sestřelily jen deset bombardérů za cenu ztráty 27 těchto proudových stíhaček, spolu s 5 padlými a 14 nezvěstnými piloty.

S panzerfaustem

Vrátíme li se zpět do 5. ledna 1945, zjistíme, že toho dne se mezi Nakléřovem a Tisou zřítilo německé cvičné letadlo Bücker Bü 181C-3. První pilot, svobodník Otto Schlosser, byl s těžkým zraněním převezen do lazaretu v Ústí. Druhý pilot, svobodník Otto Jaeger, zemřel na místě. Tehdy ještě při cvičném letu.

Mimochodem, o pár dní později, 22. ledna havaroval pět stovek metrů od Tisé transportní Junkers Ju 188D-2 od transportní eskadry I./TG 3.

Stejný Bücker Bü 181 se zřítil do Labe nedaleko Brné. Před osmou hodinou večerní s ním v sobotu 14. dubna 1945 četař Eifel od noční bitevní a protipancéřové jednotky Straubing už nedokázal přistát na domovském letišti. Vyvázl z nehody bez zranění.

„Událost stojí za zmínku," vysvětluje historik Veselý. „Protože dokládá úpornou snahu o zastavení postupujících jednotek Rudé armády. Bücker Bü 181 byl totiž školní letoun, létající nejvyšší rychlostí 215 km/h, při jehož konstrukci se nepočítalo se žádnými palubními zbraněmi."

Tento „nedostatek" vyřešili mechanici pozoruhodným způsobem. Nad a pod každé křídlo připevnili jednu pancéřovou pěst. O tom se zmiňuje například německý pilot Adolf Dickfeld v knize Stíhačova stopa, nebo spisovatel Manfred Griehl v knize Luftwaffe '45. Právě skupinu Straubing velení nasadilo na východní frontě k nočním útokům na sovětské pancéře.