Kostel sv. Mikuláše byl postaven v roce 1698, tehdy ještě v samostatné vesnici Všebořice na základech starší stavby. V roce 1702 byla přistavěna brána. Vybavení se shánělo dalších třicet let a vydrželo až do doby poslední přestavby v roce 1858. Později kostel nesloužil svému účelu, dokonce byl využíván jako skladiště. Od roku 2018 je v držení Pravoslavné církevní obce v Ústí nad Labem, která objekt postupně rekonstruuje.

Naše rodina se přistěhovala do Všebořic z Mostu v roce 1957, šel jsem zrovna do první třídy. U školy stály dvě ohromné lípy, jedna byla dutá až do koruny, lezl jsem tam několikrát. Před budovou školy byla třípatrová hasičská věž, ve dvoře zemědělské usedlosti byl rybník, na kterém se odehrávaly bitvy na dřevěných vorech. Krávy se potulovaly na silnici, na škvárovém hřišti hrál Baník.

U kostela sv. Mikuláše byl dříve ještě malý hřbitov a zděná márnice. Vybavuji si poslední pohřeb. Celá obec doprovázela smuteční vůz, zpáteční cesta končila v hospodě. To mohlo být tak kolem roku 1960.

Hřbitov se zlikvidoval, vzpomínám si na vykopané rezavé šavle, přilby, lesklé vojenské knoflíky. Na náhrobcích byla německá jména. Říkalo se, že tam jednou bude park, ale nikdo tomu nevěřil. Kostel se rozpadal, nikdo se o něj nestaral.

Uvnitř jsem nikdy nebyl. Včera jsem si všiml, že na odkryté střeše jsou dělníci, věžičky se podezřele lesknou, kamenná zeď je nahozená, dveře do kostela byly pootevřené. Něco se tam děje!