Novinkou výstavy je i loutka z filmu Jiřího Trnky Staré pověsti české. O zápůjčce exkluzivních sbírkových předmětů z Národního muzea informoval kurátor výstavy Martin Krsek.

Zpátky do temna depozitářů

Kostým se dostal do Ústí v rámci nezbytné pravidelné obměny vystavených textilních a papírových exponátů.

„Vzácné předměty z papíru, jako byly v našem případě třeba originální kresby kostýmních návrhů pro operu Šárka od Mikoláše Alše, mohou být v kuse vystaveny jen tři měsíce. Pak musí zpět do temna depozitářů, jinak hrozí jejich poškození. Podobné omezení platí i pro textilní materiál," uvedl Krsek.

Ema Destinnová ve vystaveném kostýmu odehrála na prknech Národního divadla 13 repríz opery Šárka během necelých čtyř let.

„Kostým představuje Šárčinu zbroj z dívčí války a je bohatě zdobený. Národní muzeum ho získalo v roce 1970 darem od potomků operní hvězdy. Speciálně pro ústeckou výstavu ho nyní naše konzervátorky krásně zrestaurovaly," řekl historik Kryštof Vanča z divadelního oddělení Národního muzea.

Šťáhlav se přel s Chrudošem

V rámci obměny zápůjček výstavu zpestřila i další loutka Šťáhlava ze slavného filmu Jiřího Trnky Staré pověsti české. Národní muzeum ji uchovává jako jedinou památku na tento snímek. Šťáhlav se dle pověsti přel s bratrem Chrudošem a jejich spor nakonec vedl Libuši k povolání Přemysla Oráče z ústeckých Stadic na knížecí stolec na Vyšehradě.

Muzejní projekt zdůrazňující vazbu Ústeckého kraje na nejstarší české mýty dnes navštíví s přednáškou nazvanou Jak vznikly české pověsti jeho hlavní tvůrce Petr Mašek, který je autorem knihy Prastaré pověsti české. Ta na základě rekonstrukce mytických příběhů předkládá čtenáři legendy vytvořené za použití všech zpracování starých českých pověstí včetně různých vylepšení z fantazie jejich autorů.

Výstava Staré pověsti české konfrontuje legendární příběhy o Přemyslu Oráčovi ze Stadic, Praotci Čechovi z Řípu, Lucké či dívčí válce s reáliemi ze vzácných archeologických nálezů z počátků slovanského osídlení Čech.

Expozice je pojatá výpravně, v muzejních sálech stojí masivní sruby, palisády a nechybí ani skutečný Bivojův divočák, kterého si může návštěvník potěžkat. Příležitost projít se světem pradávných mýtů mají návštěvníci ústeckého muzea do 3. července.