Kliknutím zvětšítePřikázat lidem, kde mohou sedět? Na Ústecku by s tím některé radnice problém neměly. A to i přesto, že podobné vyhlášky v Litvínově a Varnsdorfu zrušil Ústavní soud.
NEŠTĚMICE ANO, CHLUMEC NE
Vyhlášku, která povoluje vysedávání pouze na určených místech, by uvítali například v ústeckém obvodu Neštěmice. „Vysedávání na zídkách a zábradlích obtěžuje hlavně po nocích ostatní občany. Sama to zažívám na vlastní kůži. Jako obvod ale spadáme pod magistrát, takže vyhlášku může schválit pouze zastupitelstvo města,“ říká starostka Yveta Tomková.
Také v Trmicích mají lidé zatím možnost volby a posadit se mohou třeba na zábradlí nebo na chodník u silnice.
„Vyhlášku nemáme, ale o předložení návrhu k projednání jsem uvažovala. V některých ulicích se totiž neustále potýkáme s židlemi na chodníku a vysedáváním občanů na židlích před domem. Ojedinělé není ani sezení na zídkách a zábradlích podél vody,“ popisuje starostka Trmic Jana Oubrechtová.
O zavedení vyhlášky naopak neuvažují v Chlumci či centrálním ústeckém obvodě.
„Já bych byl rád, kdyby lidé více využívali veřejné prostranství jako například parky a náměstí. Užívat volně a svobodně veřejný prostor, to je jedna z jeho základních hodnot. Jde pouze o zodpovědnost lidí, jak se k tomuto prostoru chovají. Jsou ale i lokality, například Hrnčířská ulice, kde většinou bezdomovci nemají na paměti, že toto místo sdílejí s ostatními obyvateli města,“ podotkl místostarosta centrálního obvodu Karel Karika s tím, že laviček v obvodě stále přibývá a starší se renovují.
ÚSTAVNÍM SOUDCŮM SE VYHLÁŠKA NELÍBÍ
Téma „lavičkové vyhlášky“ se otevřelo před několika týdny. Ústavní soud na podnět ombudsmanky Anny Šabatové rozhodl, že zákaz sedět jinde než na lavičkách je v rozporu s Ústavou. Části vyhlášek ve Varnsdorfu a v Litvínově tak zrušil.
Stejnou vyhláškou se v Ústeckém kraji ovšem i nadále řídí v Krupce, Duchcově nebo v Bílině. Starostové je rušit nehodlají. Za města se teď postavilo i vedení Ústeckého kraje. Podle náměstka hejtmana Martina Kliky by totiž neměl Ústavní soud bránit samosprávám, aby se staraly o pořádek na svých územích.
„Ve Varnsdorfu i v Litvínově k takovým vyhláškám přistoupili právě kvůli častému rušení nočního klidu hlavně v takzvaně vyloučených lokalitách. Není možné, aby bylo takovýmto způsobem zasahováno do práv obce starat se o dodržování pořádku na jejich území,“ uvedl náměstek hejtmana Martin Klika.
Vedení kraje se bude rušením vyhlášek zabývat na nejbližším jednání rady.
Varnsdorf vyhlášku vydal před pěti lety, Litvínov podobnou pak v roce 2013. Sezení podle Ústavního soudu ale samo o sobě nenarušuje veřejný pořádek. Podle slov kraje ovšem omezení posedávání kdekoliv na veřejném prostranství eliminuje páchání přestupků a rušení nočního klidu.
Potřebu vyhlášky hájí i v dalších městech, kde už několik let platí. „Je potřeba si uvědomit, že vyhláška není proti slušným lidem. Jde hlavně o možnost obce zasahovat ve vlastní obci při rušení nočního klidu. Pokud se lidé chovají slušně, nemusí mít přeci s vyhláškou problém,“ uvedl starosta Bíliny a zároveň i hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček.
Podle mluvčí ombudsmanky Ivy Hrazdíkové se již jinými vyhláškami obcí ochránkyně Šabatová nezabývá.
„Dozorovým orgánem nad samosprávou je Ministerstvo vnitra, nikoliv krajské úřady. Ministerstvo má obcím jednak poskytovat metodickou pomoc, ale také dohlížet na to, že vyhlášky obcí nejsou v rozporu s právní úpravou, ústavním pořádkem a judikaturou soudů. Nyní má ministerstvo Ústavním soudem jasně potvrzeno, že ustanovení, jaké měl Litvínov a Varnsdorf, jsou v rozporu s ústavou a nemohou tedy ve vyhláškách být,“ říká mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdíková.
108
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
