Modelovým příkladem může být ústecká ocelářská firma Aperam, jež je vázaná na výrobce automobilů, kteří lidově řečeno zavřeli krám. Její výroba poklesla na zhruba 15 procent objemu. Jestliže třeba trubek vyrobila před „koronavirem“ tři tisíce tun, dnes může hovořit sotva o čtyřech stovkách.

On-line ke koronaviru najdete zde.

„Předpokládali jsme, že příští týden zavřeme úplně. Fixní náklady jako třeba mzdy dělají nějakých deset milionů měsíčně. Přitom negenerujeme žádný obrat,“ líčil jeden z podnikových manažerů Jan Holub.

Zaměstnanci z větší části sedí doma. Jedni si vzali dovolenou, druzí využili paragraf o ošetřování člena rodiny, další mají nařízenou karanténu. „Snažíme se nikoho neházet přes palubu a udržet i agenturní zaměstnance,“ poznamenal Holub. V každém případě společnost sleduje vládní program Antivirus, kde by mohla žádat o kompenzace. Prozatím ale úřady ještě řeší metodiku vyplácení náhrad.

Problémy mají i malé firmy. Například železářství střekovského podnikatele Jiřího Drbala. „Můžu dodávat jen velkoobchodně. Když někdo přijde, že mu například praskla hadička u kuchyňské baterie, musím ho odmítnout, aby si to objednal někde on-line. Na to mi říkají, že dodací lhůty jsou i čtrnáct dní,“ popisoval. Domů musel poslat tři prodavačky z prodejny. Jen na mzdách tratí zhruba 150 tisíc korun měsíčně. Doufá, že bude moci požádat stát o náhrady.

U restaurací může za příklad posloužit minipivovar Na Rychtě v centru města. Sice jako jiné hospody nabízí jídlo „z okýnka“, ale jinak to není žádná sláva. Na nákladech měsíčně platí půl milionu na mzdy, nějakých 180 tisíc jako zálohy na energie, ostatní náklady šponují celkovou škodu k milionu měsíčně. „Nemluvě o pivu v tanku, které má určitou trvanlivost a nemá ho kdo vypít, o potravinách a tak dále,“ přiblížil spoluvlastník Martin Prachař.

Nejhůře přitom nejistota dopadla na zaměstnance, především kvůli obavám ze ztráty práce. „Sedím doma s dětmi a co jsem tak slyšela, až dojdou šéfovi všechny peníze, které ušetřil bokem, bude propouštět,“ je přitom nejčastější odpověď.

Nové zastávky? Ne!

Šetřit na příští měsíce musí i město Ústí. Než se krize vůbec stihla rozjet naplno, zaplatilo 800 tisíc za ochranné pomůcky a desinfekci. Vedení očekává ztráty v řádu desítek milionů. Radní se proto domluvili, že stopnou všechny investice, které ještě nemají vysoutěžené dodavatele nebo na které nejsou navázané přidělené dotace. Za své tak vzal třeba plán na výměnu zastávek MHD.

„Nevíme, jak velké budou potřeba finanční rezervy ani jak to dopadne na městské příspěvkové organizace. Mé doporučení je, abychom nedělali nic nového, co není nezbytně nutné. Už teď musí být i laikovi jasné, že příští rok budou velmi malé daňové příjmy,“ varovala náměstkyně primátora Věra Nechybová.

Magistrát si tak bude muset zpracovat analýzu. Poté bude potřeba upravit letošní rozpočet. „Samozřejmě to musí schválit městské zastupitelstvo,“ připomněl ústecký primátor Petr Nedvědický.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník