Mohou si kulturní zařízení v krajské metropoli stěžovat, či být spokojená? Jak kde. Zatímco velké instituce se mohou těšit na desetimilionové příspěvky, tak ústecká Mladá scéna, úspěšná na soutěžích v celém Česku, spíše pláče. Bude mít hluboko do kapsy.

Muzeum města Ústí obdrží od magistrátu na provoz v roce 2019 bezmála 23 milionů korun, zdejší zoo má dostat 39 milionů. Severočeské divadlo získá na rok 2019 od ústecké radnice 30 milionů korun a stejně mu dá jeho další zřizovatel Krajský úřad Ústeckého kraje. Tak zní dohoda mezi oběma subjekty.

Téměř 20 milionů korun by mělo na tento kalendářní rok dostat střekovské Činoherní studio. Jenže i to některým ústeckým zastupitelům připadalo moc. Navrhují proto vyčlenit statisíce z této částky na amatérské divadlo v Ústí a další statisíce na neprofesionální sportovní kluby. „Nám by ale takové snížení rozpočtu ublížilo. Radši to vůbec nebudu komentovat,“ řekl na návrh zastupitelů ředitel Činoherního studia Jiří Trnka, jehož scéna spolupracuje s Univerzitou J. E. Purkyně i se zahraničními režiséry a divadly.

"Musíme si pomáhat"

Zmíněný návrh se částečně týkal i ústecké Mladé scény. Poloprofesionálního divadla okolo režiséra a uměleckého vedoucího Pavla Trdly. Jeho soubor na minulý rok dostal jen 120 tisíc. Při měsíčním nájmu 7400 korun za divadelní sál, který mu Kulturní středisko města Ústí počítá, je dotace 120 tisíc na rok sotva dostačující.

„Sponzory téměř nemáme. Musíme si pomáhat, jak to jde,“ poznamenal Trdla. „Zaplatíme nájem, vodu, elektřinu a na činnost nám zbude minimum,“ posteskl si režisér.

Mladá scéna letos zaznamenala úspěch se svým nastudováním hry Karla Čapka Ze života hmyzu. „Mně i mému muži se představení líbilo. Soubor hru dotáhl k určité dokonalosti,“ chválila ústecká filmařka Alena Krejčová.

Vrásky na čele má i přes mnohamilionovou finanční podporu vedení Severočeského divadla. Velkým problémem jsou tu dva zastaralé výtahy. Jeden ve staré budově, druhý v přístavbě. „Rekonstrukce jsou nutné, aby výtahy odpovídaly dnešním normám a požadavkům na bezpečnost,“ vysvětlil ředitel Miloš Formáček. „Do konkursu se nám hlásily dvě firmy, ani jedna ale není schopná výtahy rekonstruovat. Překvapilo nás to. Další termín modernizace po novém výběrovém řízení připadá na léto, kdy je divadlo mimo provoz,“ dodal ředitel.

Další opravy jsou v plánu

Divadlo nemá zcela v pořádku ani oponu. Miloš Formáček však připomněl větší technické problémy divadla. „O rekonstrukci opony jsme zatím neuvažovali. Důležitější by byla oprava další jevištní techniky, motory tahů už roky nejsou funkční. Tyto technologie vyžadují statisícové až milionové částky,“ upozornil šéf divadla a poukázal i na špatné hygienické zázemí pro diváky. „Trápí mě, že standard našich WC už nevyhovuje moderním požadavkům. Ale zatím jsme stihli opravit jen toalety v zázemí divadla pro umělce a hosty. Záchody pro návštěvníky jsou na řadě,“ doplnil Miloš Formáček.