Nechce rušit zavedené značky, ale doplnit je i o další program, bude hledat, jak kulturu dostat k dětem. Jako hlavní úkol ale Jan Kvasnička vidí opravu kulturní infrastruktury od Domu kultury přes Národní dům až po letní kino.

Očekával jste, že vás komise vybere a jmenují vás ředitelem Kulturního střediska města Ústí nad Labem?
Zúčastnil jsem se výběrového řízení, protože vnímám Kulturní středisko (KS) jako významného poskytovatele kulturní infrastruktury v Ústí nad Labem. Bohužel stav spravovaných objektů neumožňuje jejich plné využití. Rád bych přispěl k tomu, aby se toto zlepšilo. Mám také trochu jinou představu o rozsahu a rozmanitosti nabídky kulturních akcí, než jaká je v současnosti. Nevěděl jsem, kdo se do výběrového řízení přihlásí, ani jaké budou preference výběrové komise nebo vedení města. Já jsem městu nabídl svou koncepci rozvoje této příspěvkovky a své dlouholeté zkušenosti v oblasti kulturních produkcí, rozhodnutí bylo na vedení města.

Jakou koncepci jste městu nabídl, na co se chcete soustředit?
Má koncepce se opírá o dva prioritní cíle. V prvé řadě by KS mělo být profesionálním poskytovatelem kulturní infrastruktury a s tím spojených služeb. A v druhé by mělo doplňovat kulturní nabídku ve městě tak, aby byla maximálně rozmanitá a uspokojovala všechny cílové skupiny obyvatel města. K tomu, abychom dokázali splnit první cíl, je nutné znát potřeby našich zákazníků. Rád bych rozvinul spolupráci se stávajícími zákazníky a navázal nové spolupráce. Nechci honit dvacet zajíců na jednom poli. Jsou tu agentury, které umí dělat komerční divadla, plesy, jiné, které se specializují na nějaký hudební žánr nebo vážnou hudbu. Tyto agentury znají dobře své cílové skupiny a umí je efektivně oslovit. Přijde mi smysluplnější, aby podstatnou část akcí organizovaly ony a Kulturní středisko jen doplňovalo tu nabídku o typy akcí, kterým se nikdo jiný nevěnuje.

Památný strom. Ilustrační foto
Při bouři na Ústecku padla k zemi 300 let stará památkově chráněná lípa

Mluvil jste o nutných opravách kulturní infrastruktury, které konkrétně?
Bude samozřejmě nezbytné se pustit do oprav svěřených objektů. Národní dům by mohl být ideální prostor klubového typu pro různorodé typy koncertů. Bývalý kinosál (původně divadelní sál) Domu kultury (DK) je dispozičně naprosto dokonalý divadelní sál s perfektní akustikou vhodnou i na komorní koncerty. Hlavní sál v DK je největší reprezentativní prostor v Ústí a Letní kino se může stát živým lesoparkem v centru města. Na všechny potřebné opravy a rekonstrukce je potřeba spousta peněz. Proto jsem městu nabídl, že budu vyhledávat vhodné dotační výzvy a pokusíme se zajistit co nejvíce prostředků z dotací. V současné době již připravujeme projektovou žádost o dotaci z Národního plánu obnovy na rekonstrukci budovy B Domu kultury. V případě úspěchu by se za získané prostředky měl kompletně zrekonstruovat a vybavit celý divadelní sál – nová elektroinstalace, vzduchotechnika a topení, nové sedačky, světla, zvuk a další.

Co bude největší rozdíl mezi starým a novým?
Byl bych rád, kdyby se v časovém horizontu zhruba pěti let povedlo opravit objekty Kulturního střediska tak, aby k nám divadla, kapely a jiní umělci jezdili rádi a aby prostory Kulturního střediska byly vyhledávanými mezi pořadateli akcí pro svou atmosféru, kvalitní vybavení a kvalitu souvisejících služeb. V mé dosavadní činnosti pořadatele akcí se mi bohužel opakovaně stalo, že mi dovezení umělci po akci říkali, že v těchto podmínkách příště účinkovat nebudou, čímž měli na mysli stav některého ze sálů Kulturního střediska a jeho zázemí. V kratším časovém horizontu se budu soustředit hlavně na rozsah a kvalitu produkčních služeb a doplnění programu o různorodé akce, kde si otestujeme zájem publika o jednotlivé typy akcí.

Čím podle vás kultura nejvíce v Ústí trpěla?
Největším problémem ústecké kultury je zastaralá infrastruktura a její nedostatečné technické vybavení, a to se netýká jen objektů Kulturního střediska (Národní dům, Dům kultury a Letní kino), ale i Severočeského divadla nebo třeba Hraničáře. Tuto problematiku znám poměrně dobře, protože jako organizátor kulturních akcí vím, jaké nároky mají divadla nebo kapely, které chtějí přijet a vím, jak je ve stávajících podmínkách obtížné a nákladné tyto nároky splnit. Tento problém asi vnímá i celá řada dalších pořadatelů, a tak to logicky negativně ovlivňuje nabídku kulturních akcí ve městě.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi s hejtmanem Janem Schillerem.
Pomoc uprchlíkům? OSN Ústecký kraj chválí, stála ale už desítky milionů korun

Zachováte například poměrně oblíbený jazz and blues festival?
Rád bych navázal na ty akce, které se v KS dařily a celkovou nabídku kulturních akcí doplnil tak, aby byla co nejrozmanitější. Zároveň je potřeba brát v úvahu i kulturní nabídku dalších organizací, jako je Hraničář nebo Činoherní studio, aby si tyto instituce zbytečně nekonkurovaly a aby byla vytvářena kulturní nabídka i pro jiné cílové skupiny obyvatel města. Jazz and blues festival je jedna z akcí KS, která dlouhodobě funguje a určitě je zájem, aby fungovala dál.

Jeden čas se na město snášela kritika, že sem kulturu pouze importuje, že nepodporuje ústecké umělce, jak tuto problematiku vidíte?
Roli města vnímám tak, že má především vytvářet vhodné podmínky k tomu, aby se kultura ve městě rozvíjela přirozeně a sama. Jak ta, která v Ústí vzniká, tak i ta dovážená, která obohacuje kulturní nabídku ve městě. Kulturní středisko by jak zde vznikající, tak i té importované mělo umět poskytnout zázemí v podobě sálů, vybavení, ale třeba i služeb souvisejících s organizací a propagací akcí. Zmíněnou kritiku jsem nezaznamenal a nevím, co bylo její podstatou.

Ústí nad Labem. Ilustrační foto
Tunely v zadání územního plánu nejsou. Ústí ale zůstává ve střehu

Kvalitní, a hlavně takovou kulturu, která bude bavit, je třeba servírovat i dětem. Jak se chcete popasovat s tímto?
Jako malý kluk jsem chodil do divadla se školou a téměř vždy to bylo utrpení. Špatný výběr inscenace nebo špatný výběr žánru, žádné uvedení do tématu, bylo to dlouhé, žádný rozbor či vysvětlení a my jsme tomu nerozuměli, nebavilo nás to a postupně jsme si v sobě vytvářeli negativní vztah k divadlu. Podobné to bylo s koncerty vážné hudby. Vím, že se to za tu dobu trochu posunulo, ale stále slyším o případech, kdy školy výběr kulturních pořadů podceňují. Není to jejich chyba. Není to jejich profese. Tohle je docela náročná disciplína, a kromě vhodně vybrané dramaturgie a nějaké metodiky to občas vyžaduje i proškolení samotných učitelů. Na některá představení, koncerty nebo výstavy či filmy je potřeba děti nebo studenty předem připravit. Stejně tak je fajn, když lze po představení diskutovat, třeba i s tvůrci, o tom, co diváci viděli a jaké byly autorské záměry, motivace a podobně. Vychovávání nových generací diváků považuji za důležitou součást své dosavadní práce. V KULTu jsme se tomu trochu věnovali, ale na systematickou práci jsme neměli kapacitu. Věřím, že v KS k tomu bude větší příležitost.

Na závěr, jaké rozhodnutí jako ředitel uděláte první?
V první řadě, ještě předtím, než začnu dělat nějaká rozhodnutí, se musím podrobně seznámit s chodem organizace.