Stavba lávky bude předcházet samotné rekonstrukci mostu dr. Edvarda Beneše. Její budování mělo začít už letos, ale související stavební práce na objízdných trasách si vynutily přesun na příští rok. Ústecký kraj, který je investorem zhruba půlmiliardové rekonstrukce, se brání, že pro zdánlivě nelogické místo má vážné důvody. Roli v tom hrají nejen inženýrské sítě, ale i třeba odpadní stoka, nebo protipovodňová vana. Stejně tak město Ústí nad Labem argumentuje, že na slibovanou trvalou lávku nezapomnělo, ale muselo prý stavbu odsunout.

Nelibost lidé vyjádřili například v diskusi na sociálních sítích, případně na webu Ústeckého deníku. Shrneme-li příspěvky, musel podle diskutujících lávku projektovat někdo z Prahy, kdo se nezvednul od stolu, v Ústí nikdy nebyl a vybral nejhorší možné řešení, co kdo mohl vymyslet. Například podle Ústečana Jiřího Chládka by měla lávka být napojena na Zanádraží, mezi mosty železničním a Benešovým, a měla by být projektována na stálo. „To by byl velký přínos. Obávám se, aby oprava mostu neskončila jako věčné staveniště, stejně jako díra na Míráku,“ napsal.

Čáry na asfaltu připomínají nedávnou nehodu na křižovatce Předmostí a Přístavní ulice v Ústí.
VIDEO: Nejhorší křižovatka v kraji je v Ústí. Pod viadukty na Předmostí

Jak ale vysvětlil krajský radní Tomáš Rieger, jinam prý lávku projektanti umístit nemohli. „Lávku budujeme především kvůli přeložce inženýrských sítí, kterých je zhruba třicet. Pěší z toho vyplynuli jaksi automaticky, museli jsme vyřešit bezbariérové nájezdy pro vozíčkáře a kočárky. Z tohoto pohledu je vybrané umístění výhodnější. Napojení na lávku přes silnici bohužel obsahuje schody. Dalším, velice vážným důvodem, je protipovodňová vana, kterou nesmíme narušit. Zároveň vede mezi ní a chodníkem hlavní stoka napojená na čističku odpadních vod v Neštěmicích, která taktéž nesmí být stavebními pracemi nijak narušená. To by byla v podstatě ekologická katastrofa,“ upozornil s tím, že k neustálým zdržením přispívala i udržitelnost spojená s každou dotací. „Za dotace vzniklo i Zanádraží a my na něj nemohli sáhnout. Dnes už to není pravda, jelikož udržitelnost Zanádraží vypršela,“ uvedl.

Ruce pryč od vany

O nutnosti neporušit vanu hovořilo už minulé vedení kraje v souvislosti s umístěním mostních pilířů a stejně tak ji potvrdilo Ředitelství silnic a dálnic ústy své mluvčí Niny Ledvinové v roce 2020. „Hledáme optimální řešení, aby nebyl nutný zásah do fungující povodňové vany, jelikož není jistota, že po takovém zásahu bude protipovodňová účinnost porušené vany opět stoprocentní,“ vysvětlila tehdy.

Její informace potvrdil i projektant Jan Blažek ze společnosti Valbek, jež měla přípravu dokumentace na starosti. „Na protipovodňovou vanu v podstatě nesmíme šáhnout, jelikož by při narušení železobetonu nebylo možné garantovat její těsnící funkce. Zároveň je zde stanoven průjezdový profil plné výšky, takže varianta vedle železničního mostu nebyla možná,“ upřesnil.

Kraj ukázal, jak bude probíhat oprava Benešova mostu v centru Ústí nad Labem
Podívejte se. Kraj ukázal, jak bude probíhat oprava Benešova mostu v centru Ústí

Svou roli v přípravě dočasné lávky sehrála prý i plány, které město zveřejnilo v roce 2019. Tehdy oznámilo, že chce využít možnost získat stoprocentní dotaci na stavbu lávky. Ta měla mít vyústění na Střekovském nábřeží a napojovat se právě na Zanádraží. Ačkoli dnes o projektu v podstatě není vidu ani slechu, podle radního pro rozvoj Pavla Tošovského nezapadl. „Jak se říká, vidle nám do toho hodila pandemie covid-19, a to několika způsoby. Jednak lockdowny a jednak ekonomickými dopady na rozpočet. V každém případě na to ale v souvislosti s rekonstrukcí Benešova mostu myslím a rád bych to teď zase vrátil do hry,“ slíbil.