Kvalita vody je silně ovlivňována zemědělskou výrobou jako jsou splachy půdy do vodních toků, znečištění vody hnojivy a jinými chemickými látkami. Současné zemědělské postupy zároveň významně přispívají k erozi hodnotné úrodné půdy. Náklady na úpravu/čištění vody v rámci vodohospodářské infrastruktury se zvyšují, kvalita půdy a vody i biologická rozmanitost se snižují. Jen malá pozornost je zatím věnována tzv. přírodě blízkým opatřením, která by mohla pomoci tyto výzvy řešit. Přírodě blízká opatření navíc přinášejí společnosti mnoho dalších benefitů v podobě různých ekosystémových služeb.
Jedním z těchto opatření jsou nárazníkové zóny lužních lesů mezi zemědělskou půdou a vodními toky. „Tyto několik metrů široké pásy zeleně podél vodních ploch mohou významně přispět ke snížení eroze zemědělské půdy a zvýšení kvality vody, neboť jsou schopny zachytávat rezidua hnojiv a dalších chemických látek využívaných v zemědělství. Zároveň mohou přispět k ochraně klimatu díky absorpci skleníkových plynů, vytvoření biotopů pro volně žijící živočichy a rostliny nebo zvýšit estetickou hodnotu krajiny,“ uvádí Jiří Louda z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Díky finanční podpoře Norských fondů se mohl uskutečnit česko-norský diskusní workshop, kde byla daná témata diskutována. Na semináři vystoupili jak odborníci z akademického prostředí, tak i zástupci veřejné správy z obou zemí. Norskou zemědělskou univerzitu (Norwegian University of Life Sciences) reprezentoval prof. Åsgeir R. Almås, vedoucí katedry pedologie a hydrologie.
O praktickém vysazování pásů dřevin mezi zemědělskou půdou a vodními toky v Norsku i problémy s tím spojenými hovořil Dr. Gjermund Gomo ze středonorské municipality Verdal. Využití dřevin pro ochranu vody a půdy v ČR, zejména v chráněných oblastech, představil Jan Kyselka, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny SCHKO České středohoří.
Kateřina Macháčová, vedoucí Oddělení ekosystémové výměny stopových plynů z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, prezentovala význam stromů pro zachytávání zatím méně často zkoumaných skleníkových plynů, jako jsou metan a oxid dusný. O současných výzkumných aktivitách Fakulty životního prostředí ústecké univerzity v této oblasti hovořil její proděkan Josef Trögl a Rohan Shetti. Jan Macháč z UJEP přednesl téma ekonomického hodnocení ekosystémových služeb.
