„Oficiálně je povoleno překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během roku," uvedl lékař Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. To se specializuje na sledování vlivu znečištění na lidský organismus.

Ústí letos patří společně s Mostem a Lomem mezi první místa v Ústeckém kraji, jejichž obyvatelé musejí dýchat vzduch znečištěný škodlivinami déle, než připouští zákon. Tato situace se opakuje již několik let.

„Znečištění ovzduší na Ústecku v posledních letech kolísá. Na míře znečištění má velký vliv i počasí, nejen samotné zdroje znečištění," řekla o tom nedávno Helena Plachá z ČHMÚ na Kočkově.

Vražedný problém

Jako polétavý prach vědci obvykle označují částice s průměrem menším než 10 mikronů, označují jej zkratkou PM10. Prach podle Státního zdravotního ústavu v roce 2012 zabil 5,5 tisíce lidí a 1,8 tisíce kvůli PM10 skončilo v nemocnici s akutními srdečními či dýchacími obtížemi.

Jak vysvětlil Martin Kováč z ústecké pobočky Státního zdravotnického ústavu, ještě horší než PM10 jsou PM2,5 a nižší, tedy prachové částice menší než dva a půl mikronu.

„Jsou tak malé, že se dostanou do krve. Veškerý prach na sebe váže různé škodliviny, nejhorší ze všech je ale rakovinotvorný benzo-a-pyren. Bohužel zatím není legislativa, která by to řešila," poznamenal Kováč.

Roční limit pro benzo-a-pyren je nanogram na krychlový metr vzduchu. Ale například v letech 2009 a 2012 přístroje naměřily vyšší koncentrace, kolísaly mezi 10 až 80 procenty.

Zlepšení?

Benzo-a-pyren vzniká při nedokonalém spalování v průmyslu, lokálních topeništích i automobilech. Podle Magdaleny Hanáčkové, krajské mluvčí, pro snižování emisí z lokálních topenišť spustil Ústecký kraj a ministerstvo životního prostředí „kotlíkové dotace", letos na ně mají 30 milionů korun. „V květnu vyhlásíme další výzvu k podávání žádostí," řekla.

Jak zároveň uvedla Jana Taušová z ministerstva životního prostředí, do konce července vypracují Střednědobou strategii zlepšení kvality ovzduší v ČR. Dokument má obsahovat i soupis nejvýznamnějších zdrojů znečištění, hlavní škodliviny a návrh opatření, jež pomohou splnit účel strategie do budoucna.

„Chceme situaci zlepšit minimálně tak, aby všichni dodržovali platné imisní limity pro ochranu lidského zdraví, ekosystémů nebo vegetace," dodala Taušová.