„Jsem velmi rád, že hlasování nakonec proběhlo patnáct - nula, protože jsem měl velký zájem na tom, aby to bylo konsenzuální rozhodnutí," řekl po jednání vlády ministr průmyslu Jan Mládek.

500 metrů od nejbližší obce

Důl Bílina provozují Severočeské doly. Podle nových hranic by se těžba měla zastavit 500 metrů od nejbližší obce, žádné domy se ale bourat nebudou. Hranici 500 metrů od obydlí prosadilo do usnesení hnutí ANO, aby se nezhoršily podmínky bydlení. Podobný požadavek měli i lidovci.

Původně se těžba měla zastavit na 130 metrech od obydlí. Jako hlavní důvod prolomení limitů na lomu Bílina uvedla vláda vysokou nezaměstnanost v regionu. Zároveň jde podle členů kabinetu o zdroje uhlí pro teplárny i obyvatele. Za limity jsou odhadované zásoby asi 100 milionů tun uhlí.

Na lomu ČSA Severní energetické dojde podle vlády k postupnému utlumení těžby. Budoucí vlády se ale budou moci k rozhodnutí o ČSA vrátit.

Do příštího roku připraví vláda program rozvoje pracovních příležitostí v Ústeckém kraji. Usnesení ministrovi Mládkovi ukládá předkládat každoročně do roku 2020 vyhodnocení plnění cílů státní energetické koncepce a potřebnosti hnědého uhlí. Obsahuje také požadavek, aby uhlí vytěžené v lomu bylo přednostně použito pro potřeby českého teplárenství.

„Je to dobrá zpráva pro 1,6 milionů domácnosti, které jsou zásobovány z tepláren. Ceny za teplo se jim zvyšovat nebudou," dodal Mládek s tím, že je potřeba se zabývat i dobou po uhlí.

Ministr životního prostředí Richard Brabec považuje výsledky jednání za docela dobré. Ideální by však pro něj osobně bylo zachování limitů.

„Musíme si uvědomit, že negativní dopady se týkají spalování uhlí, ne vlastí těžby. Toto rozhodnutí ještě neznamená začátek těžby, ale začátek přípravy dlouhodobého administrativního procesu, který bude trvat až do roku 2020," řekl Brabec.

Máme práci na dalších 40 let

Severočeské doly jsou největším producentem hnědého uhlí v ČR, v roce 2014 vytěžily 21,6 milionu tun. Těží na Dolech Nástup Tušimice mezi Chomutovem a Kadaní a Dolech Bílina na hranicích okresů Most a Teplice. Bílina je se svou hloubkou přes 200 metrů nejhlubším dolem v mostecké pánvi.

"Práci na dalších 40 let má tak zajištěno 5000 zaměstnanců," řekl k rozhodnutí vlády mluvčí těžební firmy Vladimír Budinský. Za současnou hranici dolování se těžaři dostanou po roce 2020. "Pokud se nám podaří připravit nové povolení hornické činnosti," podotkl Budinský.

Těžbě budou předcházet geologické vrty, vyřízení dokumentace vlivu stavby na životní prostředí (tzv. EIA), povolovací proces může trvat až dva roky. Jak daleko budou rypadla od prvních domů v obci Mariánské Radčice, určí studie. Obec s prolomením na dole souhlasí, při povolovacím řízení bude žádat ochranná opatření, která zabrání šíření hluku a prachu.

Za limity těžby je podle Budinského řádově 120 milionů tun uhlí a dalších třicet milionů tun by mohli horníci vytěžit hlubinnou metodou chodbicování.

Vrátit rozhodnutí bude nesmírně náročné

"Dnešní rozhodnutí vlády nepřineslo ve věci pokračování těžby na lomu ČSA nic nového. Severní energetická nyní v rámci zbývajících těžitelných zásob upřesní detailní plán útlumu těžby, který v posledních letech již zahájila," řekla na rozhodnutí mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová.

"Pokud budoucnost ukáže potřebu využít zásoby uhlí na lomu ČSA, bude to možné nejdříve v roce 2030 a za obrovských finančních nákladů na obnovu přerušené těžby."

Důl se zásobami zhruba 20 milionů tun uhlí by měl skončit kolem roku 2022. Za limity těžby se nachází 750 milionů tun uhlí, které by podle jednoho z majitelů Jana Dienstla umožnily prodloužit životnost dolu o 150 let. Loni firma zaměstnávala 946 lidí, kvůli útlumu těžby ale již desítky lidí propustila.

Rozhodnutí vlády se nelíbí odpůrcům prolomení limitů těžby.

Hlasy proti prolomení

„Vítáme, že vláda nepodlehla tlaku uhlobaronů a ochránila alespoň domovy lidí před rypadly. Je to velké vítězství pro statečné obyvatele a obyvatelky Litvínova, Horního Jiřetína a Černic i ekologické organizace. Zachování limitů na ČSA zachrání také stovky pracovních míst vázaných na prosperující obce. Od sebevědomé vlády bych však očekával, že zadá převedení uhlí do nebilančních zásob a jasně řekne, že udělá vše proto, aby se energetika zbavila fosilních paliv," komentoval rozhodnutí Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA

Vzápětí však dodal: „Naopak i samotné prolomení na velkolomu Bílina je porušením dlouhodobého kompromisu, který garantuje transformaci těžbou sužovaného kraje a zlepšování kvality života. Děkuji však těm členům a členkám vlády, kteří prosadili, že těžba nebude smět postoupit blíž než 500 metrů od obytných domů. Snad to umožní - při dalších opatřeních – dodržet hygienické normy pro prach hluk."

Ještě ostřeji vystoupil Jiří Škoda, předseda KO Strany zelených Ústecký kraj. „Jsem hluboce zklamán přístupem vlády k otázce těžebních limitů. Česká vláda jednoznačně obětovala občany Ústeckého kraje kvůli vlastní neschopnosti postavit se k energetickým výzvám čelem. Hanba!"

Proti se postavila i TOP 09. „Vláda přijela do Ústeckého kraje paradoxně proto, aby ukázala, že je jí budoucnost tohoto regionu zcela lhostejná. Pokud by ministři řešili něco jiného, než jak zalátat díry v rozpočtu, nemohli by se rozhodnout byť jen pro částečné prolomení těžebních limitů," řekl ústecký poslanec za TOP 09 Michal Kučera.

Právě v Ústeckém kraji je nejnižší průměrná délka života, nejvyšší nezaměstnanost a zničené životní prostředí; rodiny s dětmi, mladí a kvalifikovaní lidé navíc z kraje odchází. 

„Podle vědeckých výpočtů postihnou jen v ČR kvůli spálení nově zpřístupněného uhlí z Bíliny astmatické záchvaty zbytečně o tisíc dětí více. A to všechno kvůli uhlí, které podle státní energetické koncepce a studí samotného ministerstva průmyslu, nebude potřeba," doplnil Koželouh.