Truhlářova ulice masivní kácení zažila už před dvanácti lety. Tehdy muselo padnout 82 lip, všechny byly napadené houbou a plísněmi, jako jsou václavka, hlíva, klanolístka. Bílá hniloba napadla nejen kmen a hlavní kosterní větve, ale především kořenový systém, takže napadené stromy vypadaly na první pohled zdravě. Tehdy to vyvolalo nelibost místních lidí a ti i dnes zůstávají ve střehu, podobně jako místní spolky zaměřené na ochranu životního prostředí.

Obyvatelé ulice a jejího užšího okolí ovšem o kácení nevědí nic. „Já si pamatuju, že tu magistrát nechal vykácet desítky stromů. Dneska ta alej vypadá jak noty na buben. Přijde mi, že tu není vůbec žádná náhrada. Bývala ta ulice daleko hezčí. Že by se tu mělo zase kácet, vůbec nevím, nikdo nám nic neposlal, ani neřekl. Je to hrůza,“ poukázal například Jaroslav Kubát, který tudy chodí každý den na procházku se psem.

Dojde na petici?

Právě na neinformovanost často upozorňují spolky, jejichž členové se angažují v boji za lepší přístup k veřejnému prostranství anebo životnímu prostředí ve městech. „Kácení v Truhlářovce je i pro mě novinkou. Doufám, že to nedopadne jako v ulicích Školní, Vojnovičova nebo Elišky Krásnohorské, kde místní museli sepisovat petice, protože to s nimi nikdo z magistrátu neprobral, neřekl jim, oč jde,“ sdělil aktivista ze spolku Ústecké šrouby a zároveň ústecký zastupitel Lukáš Blažej (Piráti/PRO! Ústí).

Podobně Ladislava Filipová ze spolku Stop Tunelům poznamenala, že je z obecného hlediska lepší a pro členy spolku přijatelnější, když se pokácí nemocní jedinci, kteří jsou nebezpeční. „Z pohledu ekologie a životního prostředí je to rozumnější, než když se to vykácí jako celek,“ řekla Filipová.

Zranění potřebují delší rekonvalescenci.
Nebezpečí pod hladinou. U Labe útočí agresivní bobr, potrhal už několik psů

Podle náměstka primátora Pavla Tošovského (ODS) si město nechalo zpracovat dendrologický posudek na každý strom. „Byl proveden i biologický průzkum kvůli chráněným živočichům. Spolky s kácením souhlasily," informoval.

Už v minulosti se tu město několikrát pokusilo dosázet nové stromky za ty vykácené či padlé. Jenže již od stáří 15ti let se u nich objevily rozsáhlé hniloby. Houby způsobují křehnutí stromové hmoty a její pády. Pokusy o záchranu jsou nákladné a lepší prý je kácet a místo po nemocném stromu ještě vypálit.

Kontaminovaná půda

Ústecký lesní inženýr a dendrolog Marek Hanuš připomněl, že už u prvního kácení v Truhlářově ulici před dvanácti lety hovořil o tom, že za špatným zdravotním stavem zdejších stromů bude nejspíš kontaminace půdy, ale nedají se vyloučit ani další vlivy. „Mohou to být důsledky zasolení půdy. Truhlářova ulice je pod vlivem emisí ze Setuzy, vyskytl se případ, kdy dokonce jedna dáma stromy zalévala naftou. Je to komplex příčin, mezi nimiž se těžko hledá hlavní viník. U nové výsadby tak bude pravděpodobně nutné provést i výměnu půdy. Město by se mělo obrátit na dendrologickou laboratoř,“ vysvětlil Hanuš.

Požár v Českém Švýcarsku v pondělí 25. července.
Požáry zvládali hasiči vždy s obrovským nasazením. Stejně jako dnes

Úředníci magistrátu se o nemocné stromy v horní části Truhlářovy ulice začali zajímat už v roce 2017. O rok později sepsali žádost o vykácení a ta se stala jedním z podkladů, na jejichž základě odbor životního prostředí svolil s vykácením čtyř desítek lip a jejich nahrazením olší a akátem. Dokument také hovoří o zasolení půdy.

„Zdravotní stav všech stromů je zhoršený až silně narušený, je patrný silně negativní vliv urbanizovaného prostředí, vysoký podíl na zhošeném stavu má bezesporu zátěž v podobě zasolení, místem vede frekventovaná silnice bez obrubníku na krajnici. Provozní bezpečnost je u většiny stromů zhoršená, i přes opakované pěstební zásahy jsou koruny proschlé, na kmenech a kosterních větvích jsou defekty, často napadené hnilobou,“ napsala referentka ochrany přírody Barbora Reslová v odůvodnění rozhodnutí z roku 2018. Rozhodnutí je součástí zadávací dokumentace k vyhlášení veřejné zakázky, z oněch čtyřiceti nemocných stromů padne přibližně čtvrtina.