Lokalita plánovaného dolu na těžbu lithia, zpracovatelského závodu i koridorů pro přepravu horniny na Teplicku. To byly kulisy na prezentacích i vytištěných mapách k dnešnímu jednání na krajském úřadu. Ten zval na veřejné projednání návrhu šesté aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Představení a následná diskuse trvaly pět hodin, nyní kraj začne k obsáhlému dokumentu sbírat námitky a připomínky. Řada z nich už dnes zazněla.
Desítky lidí se dnes ve velké zasedačce sešly kvůli třem procentům světových zásob nerostu klíčového pro výrobu baterií nejen pro elektromobily. Těžit pod Cínovcem by je chtěl začít ČEZ, potažmo těžařská firma Geomet, kterou energetici většinově vlastní, v roce 2026. Nejprve ale musí mít souhlasy. Plán má zelenou od současné vlády, je strategický i z evropského pohledu a může přinést pozitiva včetně kapitálu a zaměstnanosti. Ale velmi pravděpodobně ovlivní životní prostředí v lokalitách těžby a zpracování.
play_fill
Právě na to upozorňovali komunální politici i lidé z Újezdečku, Dubí či Cínovce. Na nedostatek informací, jak přesně těžba a zpracování bude probíhat, ačkoli jde o tak velký projekt, si stěžoval starosta Košťan Tomáš Sváda. „Budeme mít vystřelený územní plán na to, co svět ještě neviděl,“ nelíbí se starostovi. Libor Krajíček za projektanty T-plan-Integra ale přirovnal úroveň územního plánu k režimu pohledu z letadla s tím, že detaily bude řešit proces EIA i desítky samostatných povolovacích řízení třeba i k imisním či hlukovým limitům.
Někteří lidé označovali těžbu lithia za drancování a bylo zřejmé, že nechápou, proč k němu má docházet. Eduard Muřický z Ministerstva průmyslu a obchodu připomněl, že se Evropa chce zbavit surovinové závislosti na jiných kontinentech, odkázal i na chystaný konec prodeje aut se spalovacími motory a na nutnost kumulovat čistou energii. „Poptávka je aktuální a silná,“ zmínil Muřický a dodal, že přestože je tlak od orgánů Evropské unie na uspíšení povolení, Česko proces neuspěchává.
Největší pochybnosti mají zatím lidé z Újezdečku, kde se má lithium zpracovávat v bezprostřední blízkosti obytné zástavby. Zástupce Geometu Richard Pavlík proto musel odpovídat mimo jiné i na to, proč lokalitu zvanou Dukla nakonec energetici a těžaři upřednostnili před odlehlejšími oblastmi Kohinor, Lesní brána a Herkules. Ty podle geologa vypadly buď kvůli tomu, že byly v bezpečnostním pásu Unipetrolu, kvůli malé rozloze nebo například kvůli nejistotě ohledně statiky bývalé výsypky.
Na otázku, kolika generací se bude těžba a zpracování lithia týkat, odpověděl Pavlík, že se počítá zatím s 25 lety těžby, EIA se ale nevydává na dobu delší než 20 let. Ačkoli bylo místy vypjaté, dnešní jednání nebylo v procesu povolování nejzásadnější. Jak upozornila Hana Bergmanová z odboru územního plánování a stavebního řádu krajského úřadu: „Dneska nic nekončí, nic se nezamítá, nic se nerozhoduje.“ Tématu klíčovému pro budoucnost regionu se budeme dál věnovat i v Deníku.
