Pokud pojedete tuto středu 22. června kolem třetí odpoledne na Děčín, možná si chvíli postojíte. V kamenolomu Mariánská skála totiž bude opět po měsíci probíhat clonový odstřel. Poslouchejte, jestli neuslyšíte houkání výstražného signálu. Ten na povel technického vedoucího odstřelu zastaví z bezpečnostních důvodů nejen silniční dopravu, ale zahájí i výluku na železniční trati. Vše ale jako obvykle potrvá jen pár minut. A výbuch dvou tun plastické trhaviny v hlubině lomu na hranicích obvodů Město, Severní Terasa a Krásné Březno ani neuslyšíte.

Pravidelné odstřely by zde měly probíhat už jen několik následujících let. „Už jsme dosáhli stanoveného těžebního dna v hloubce 146 metrů nad mořem,“ potvrzuje Jan Prusík, vedoucí lomu, který nově patří společnosti Kámen Zbraslav. Současný tvar lomu, jak ho můžete vidět i z Mariánské skály, už přesně kopíruje hranice dobývacího prostoru. „Nějaké zásoby jsou ale ještě uvnitř,“ upozorňuje Prusík.

Zdejší kámen letos v reakci na růst cen energií zdražili zhruba o deset procent. Nejvíc ho šlo na stavbu železnice, zejména na rekonstrukci dráhy Lovosice – Česká Lípa. I když by zásoby mohly být při stávajícím tempu těžby pryč do sedm let, provoz lomu se pravděpodobně kvůli sníženému odbytu prodlouží. „Letos ještě stavebnictví jede slušně. Bojím se ale, že příští rok nás naplno zasáhne krize,“ uvažuje vedoucí s tím, že úplné vydobytí ložiska, jak ho nařizuje horní zákon, by se o nějaký rok protáhlo.

Třeba i deset let je ale poměrně krátká doba a je otázka, co s lomem dál. Jeho zatopení a vznik jezera uprostřed města je nereálné kvůli puklinám v hornině. Nabízí se propojení prostoru se sousední zoologickou zahradou. „K tomu by ale bylo zapotřebí usednout k jednacímu stolu se zástupci zoo, města a naší společnosti,“ upozorňuje Prusík s tím, že jedna strana bez té druhé nedokáže s dotěženým prostorem nic udělat.

Hrozí přitom, že po ukončení těžebních prací zde zůstane problémové místo, které by se nedalo bezpečně využívat. „Realizace společného projektu by ale mohla z území dotčeného těžbou vytvořit, troufám si říci, evropský unikát,“ míní vedoucí. Zatím jedinou jistotou je, že lom po dotěžení sanují, dno se zaveze vrstvou zeminy a zlikvidují stávající technologii pro úpravu drceného kameniva. „Vše podle schváleného plánu sanace a rekultivace,“ ujišťuje Prusík.

Zdejší kámen se používá pod vozovky, do koryt řek i na podkladní vrstvy pro zakládání staveb. Na materiálu stojí i Centrum přírodovědných a technických oborů, největší budova univerzitního kampusu. Stavil se z něj železniční viadukt u Fóra, balvany z lomu vykládaly i jezero Most. Lidé si tu kupují i solitérní kameny na zahrady. V současné době dodávají kamenivo k výstavbě Bauhausu v Trmicích či nových pavilonů Masarykovy nemocnice.

Kolem 40 procent kameniva z lomu odváží po železnici vlečkou, napojenou na trať Děčín – Ústí. Zdejší úpravna na drcené kamenivo je ze 70. let. Kámen Zbraslav, který lom koupil před dvěma lety od společnosti Dobet, investuje do nových technologií. „Koupili jsme kropičku na skrápění prašných cest a smykový nakladač se zametacím zařízením, abychom mohli efektivně uklízet výjezd na Drážďanskou ulici,“ ukazuje Prusík. Pořídili také bourací kladivo na jedno z rypadel, se kterým zdrobňují velké kameny po clonových odstřelech.

Nové vedení kamenolomu také změnilo přístup k městu a jeho lidem. Na exkurze sem zvou děti ze základních škol i studenty univerzity. Také tady společně s městským obvodem Severní Terasa uspořádali workoutovou akci. Příští rok míní podobnou akci pro pozitivní ohlasy zopakovat. V létě chtějí vytvořit plot okolo horní hrany lomu. „Ne aby sem nebylo vidět, ale kvůli bezpečnosti,“ vysvětluje vedoucí a připomíná, že na Mariánskou skálu chodí lidé rádi na procházky s dětmi.