Ústecké pivo si pochvaloval anglický král, i rakouský císař. Jak by ne, když pivovarnická tradice v Ústí sahá do roku 1249. Nejstarší měšťanský pivovar v Ústí stával v Pivovarské ulici a fungoval do konce 19. století.

Existenci pivovaru v Krásném Březně potvrzuje smlouva z roku 1510 a od roku 1642 tu pak existoval šlechtický pivovar, který koupili ústečtí měšťané. V roce 1913 už prodával celou řadu pivních značek. „Po Plzni a Budějovicích patřil k nejsilnějším exportérům v zemi," popsal to historik Václav Houfek.

„Záhy zlikvidoval skoro všechny malé pivovary v okolí," pokračoval Houfek. KaiserBier, Ústecké měšťanské, 14° Regenerátor, Doppelbock, 11° Ležák, 12° Exportní, to jsou ústecké pivní značky minulosti.

Ústeckým sládkům se dostalo cti nejvyšší. Sotva deset let poté, co získal roku 1893 Spolek právovárečného měšťanstva šlechtický pivovar v Krásném Březně, mohl užívat císařskou orlici a titul Dvorní dodavatel.

Dodávali totiž pivo na císařský dvůr do Vídně a dalším korunovaným hlavám. Císař František Josef I. pak svolil, aby se pivo, které v Ústí ochutnal, na památku jeho návštěvy jmenovalo KaiserBier.

Správce měšťanského pivovaru Karl Melkus totiž zřídil v budově, kde císař odpočíval a pořádal audience buffet. „Bezprostředně po příchodu do školní budovy nechalo Jeho Veličenstvo pana správce Melkuse pověřit, aby mu z buffetu pro Nejvyššího obstaral zákusek a sklenici ústeckého piva. Čest pro měšťanský pivovar v Ústí je o to větší, že Jeho Veličenstvo celou sklenici až na pár kapek vyprázdnilo," psal tehdejší tisk, konkrétně Aussiger Anzeiger.

Toto pivo pak získalo řadu poct, například na průmyslové výstavě roku 1903 arcivévoda Karel Ferdinand, protektor výstavy z panovnické rodiny, zdůraznil, „… že je stejně dobré, jako plzeňský Prazdroj," připomněl v jedné stati ústecký archivář Vladimír Kaiser. Dodal pak, že jej v srpnu 1906 výhradně pil v Karlových Varech anglický král Edvard VII. s manželkou.

Po válce, roku 1945, stát pivovar zkonfiskoval. V roce 1967 si pivovar registroval značku Zlatopramen, roku 1992 přešel do soukromých rukou a v roce 1997 se stal dceřinou společností Drinks Union. Od roku 2008 patří Heinekenu, který jej před rokem a půl uzavřel.