Hovoříme li o slavných ústeckých značkách, většinou se pohybujeme v historii. Tyto výrobky se dnes totiž vyrábí jinde, jako mýdlo s jelenem, anebo Stará myslivecká. Made in Ústí ale platí i dnes. Stačí připomenout, že sdružení firem Spolchemie Group drží desítky patentů. Mezi unikátní provozy patří výroba umělých safírů i epichlorhydrinu.

Umělý kámen, tvrdší než sklo

Výheň pekelnou připomínají pece provozu s názvem Monokrystaly. Právě v nich za vysokých teplot vznikají umělé safíry. Užívají se například jako podložky pro LED diody. „Na pouliční osvětlení, nově pro automobily a další," vysvětlil použití safírů František Tom, který je vedoucím výroby safírů. „Nahrazuje to klasické žárovky."

Safíry, vyráběné v ústecké chemičce, patří mezi nejkvalitnější vůbec. Zaměstnanci celý proces výroby kontrolují od vstupní suroviny, které si vyrábí sami, až po finální výrobek. „Ostatní výrobci přidávají směsi, které safíry zabarvují. Například rubínově. To ovšem kámen může znečistit," pokračoval Tom. „My děláme výhradně bílý safír."

Kontrolu výrobku pak provádí například Iva Mašková. Ta krystal rozřízne a zjistí, zda v hmotě nejsou bublinky, jež by ho znehodnotily. „Běžně děláme i přes dvě stě kilogramů měsíčně, ale je možné vytřídit i pět tun krystalů," řekla o tom.

Ekologicky čistá chemická výroba

Ke skutečným úspěchům odborníků ze Spolchemie patří patent na ekologicky čistou výrobu epichlorhydrinu. „Už v roce 1999 jsme odhadli, že v našich podmínkách výroby je nutné najít jinou, ekonomicky i ekologicky výhodnější cestu jeho výroby," řekl Pavel Kubíček, vedoucí oddělení výzkumu ve Spolchemii, pod jehož vedením vývoj probíhal.

„Přesvědčili jsme vedení a začali hledat jiné možnosti, jak epichlorhydrin vyrábět. Glycerin se ukázal jako nejvýhodnější surovina," dodal.

Přesněji se jim podařilo vyvinout nový způsob výroby dichlorhydrinu, meziproduktu výroby epichlorhydrinu. Základní surovinou je zde glycerin. Vzniká například při výrobě biodieselu z rostlinných olejů jako vedlejší odpadní produkt, stejně tak při dalších úpravách i živočišných tuků.

Laboratorní výzkum trval do roku 2002. Poté vybudovali zkušební jednotku, která měla ověřit funkčnost navrženého procesu ve větším měřítku. Byla první svého druhu na světě. Po úspěšném testování Spolchemie v roce 2004 přistoupila ke konečnému návrhu technologie a se stavbou nového provozu začala v roce 2006.

Celková cena investice do tohoto nového provozu dosáhla 400 milionů korun. Dnes vlastní celosvětový patent na tuto technologii. To ovšem není vše, co ústecká chemička v Ústí vyrábí, namátkou si jmenujme ještě výrobnu epoxidových pryskyřic. O těch ale zase příště.