Nejenom pro Chabařovice je Jezero Milada a okolí důležitou rozvojovou oblastí proto se společně ještě s Trmicemi a Řehlovicemi spojily s Ústím nad Labem do Dobrovolného svazku obcí Jezero Milada. Ten již více než pět let řeší se státním podnikem Palivový kombinát Ústí majetkoprávní vypořádání rekultivovaného území a potažmo tedy i omezení, vyplývající z povahy dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území.

Dlouhodobý proces

Jde o proces složitý a dlouhodobý, proto bychom rádi upozornili na dílčí výsledky, kterých bylo již dosaženo: dne 18. 12. 2014 byla ukončena hornická činnost v oblasti lomu Chabařovice a ihned poté byly zahájeny kroky ke zrušení dobývacího prostoru Chabařovice.

Předpokládaný termín pro zrušení dobývacího prostoru Chabařovice je do poloviny tohoto roku. Zahájíme rovněž jednání o posunutí hranic chráněného ložiskového území tak, aby se případně rozšířily rozvojové plochy kolem jezera a byla umožněna výstavba v jeho širším okolí.

K oblasti jezera Milada je ale nutné přistupovat jako k území ovlivněnému historicky těžbou. Nachází se zde řada starých důlních šachet, pozůstatků hlubinného dobývání uhlí, které mohou v některých místech negativně ovlivňovat stabilitu podloží, což je příklad bývalých Vyklic. Tím jsou dána některá stavební omezení.

Budoucí těžba není reálná

Stěžejní pro další rozvoj oblasti jezera Milada bude schválení energetické koncepce státu, protože ta ovlivní možnosti posouvání hranic chráněného ložiskového území. Vzhledem k tomu, že dobývání dosud nevytěženého hnědého uhlí v prostoru, kde uvažujeme o některých projektech, je technicky náročné a ekonomicky neefektivní, lze předpokládat, že budoucí těžba zde není reálná.

Město Ústí nad Labem a dobrovolný svazek obcí budou společně s Palivovým kombinátem Ústí postupovat tak, aby jezero mohlo být postupně více a více využíváno veřejností.

Ing. Marta Šašková, tajemnice Dobrovolného svazku obcí Jezero Milada