Za stejné období loňského roku přitom stonalo o 10 tisíc lidí méně. Za skoro poloviční nárůst může hlavně chřipka, která v kraji řádila v lednu a únoru.

Infekce dýchacích cest a chřipka

„Nemoci dýchací soustavy byly příčinou více než poloviny všech ukončených případů pracovní neschopnosti. Lidi z nich nejvíc sužovaly akutní infekce dýchacích cest a chřipka," uvedla Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Dýchací cesty sice lidi potrápily nejčastěji, vyrovnali se však s nimi nejrychleji. „Neschopenka u nich trvala průměrně kolem patnácti dní, u chřipky to ale bylo o dva dny méně. Celkově přitom průměrná délka trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti v prvním čtvrtletí vychází na 37 dní," dodala Buraňová.

Tomu odpovídají i údaje za Ústecký kraj. Na začátku loňského roku tady ale lidé stonali v průměru 46 dní.

Nejdelší dobu léčení vyžaduje tuberkulóza a onkologická onemocnění, která člověka vyřadí z práce na víc než půl roku. Řada druhů rakoviny však může trvat i déle.

Podvod s neschopenkou

Někteří si nemocenskou prodlužují dokonce podvodem. Policisté v minulém týdnu odhalili 50letou ženu z Teplic, která zfalšovala neschopenku. Protáhla si ji o týden.

„Na začátku roku pozměnila rozhodnutí o své dočasné pracovní neschopnosti a upravený dokument předložila v práci. Za padělání a pozměnění veřejné listiny jí u soudu v krajním případě hrozí až tříleté vězení," řekl mluvčí teplické policie Daniel Vítek.

Stejně jako loni nejdéle marodili lidé ve Zlínském kraji. Jedna neschopenka tam trvala v průměru 45,81 dne. Hranici 40 dní překonal pouze Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Naopak nejkratší dobu, necelých 29 dní, byli nemocní lidé v Praze.