Proč je třetí výročí důležité?
I v lidském životě jsou první tři roky života ty nejdůležitější. U člověka se během prvních tří let utváří osobnost, pivovar zase hledá své místo na trhu, svého klienta. A stejně jako děti si i pivovar projde dětskými nemocemi, kdy každá taková prodělaná nemoc ho do budoucna posílí.

A jakými dětskými nemocemi si tedy Pivovar Na Rychtě za ty tři roky prošel?Nebyly to nijak zásadní věci a navíc se týkaly úplného začátku činnosti pivovaru, kdy muselo dojít k vyvážení všech čtyř klíčových pilířů úspěšné restaurace, v našem případě restauračního pivovaru. Těmi jsou pěkné a čisté prostředí, skvělý personál, výborné jídlo a vynikající pivo. V tom je totiž zákazník nekompromisní. Když kterýkoli z těch čtyř jmenovaných pilířů selže, odnese to podnik jako celek, i když ostatní tři fungují skvěle. Typickým příkladem je, a zažil to každý z nás, když se v pěkné restauraci dobře najíte, dáte si výborné pití a nakonec máte zaplatit nepříjemné a protivné obsluze. Rázem zapomenete na to dobré předtím a odnášíte si jen ten nejhorší dojem. A to se nesmí stát.

Který z těch čtyř pilířů je nejtěžší udržet?
V tom je právě to kouzlo, že úplně všechny. Začnu prostředím restaurace. Se stavbou a interiérem pivovaru jsme se museli trefit do vkusu zákazníkovi. To ale do otevření vlastně nemáte možnost zjistit. Dnes víme, že se to povedlo. Člověk k nám může přijít na pivo v teplákové soupravě, stejně jako jiný v obleku a ani jeden si nepřipadá, že tam nepatří. Co je pro mě ale úplně největším, a o to více milým, překvapením je, že do pivovaru chodí hodně žen. Dokonce bych si troufal říci, že ženy a muži jsou tak půl na půl. A to všech věkových kategorií. Vedle toho, že se jim prostředí líbí, je to ale způsobeno také výkonnou vzduchotechnikou, protože i ty ženy, které kouří cigarety, nejsou rády, když jim jsou po kouři cítit vlasy nebo oblečení.

Zmínil jste před chvílí i obsluhu…
Výběr personálu bylo velké dobrodružství. Vytipovávali jsme si schopné kuchaře, číšníky, servírky v jiných podnicích a dali jim nabídku. Samozřejmě ani oni pořádně nevěděli, do čeho jdou, jak úspěšní budeme nebo nebudeme. Když jsem jim na prvních setkáních říkal, že cílem je, aby byl Pivovar Na Rychtě nejlepší pivnicí v Ústí na Labem a že si přeji, aby se mnou v pivovaru zaměstnanci i zestárli, koukali na mě trochu s nedůvěrou, ale šli do toho naplno. Slabší odpadli hned v počátku, ale většina z těch, kteří u nás začali, jsou u nás dodnes a pracují se stejným nasazením, jako když začínali. Žijí pro pivovar a toho si moc vážím. Dnes už si i díky spolupráci s odborným učilištěm vychováváme vlastní personál.

Samostatnou kapitolou je zřejmě pivovar, že ano?
Díky spolupráci se sládkem Jaroslavem Rottenbornem, legendou mezi sládky, jsem o úspěchu jím vařených piv ani na okamžik nepochyboval. Naše prémiové pivo Mazel je už dnes legendou. Našel si své místo mezi pivy a hlavně uspěl u zákazníků. Dokonce ti největší fandové si Mazla brali s sebou na cesty po světě, a tak vlastně naše pivo projelo všechny kontinenty, včetně například Antarktidy. Vznikla tak i spontánní rubrika „Mazel na cestách" v Rychtářských listech, občasníku, který leží na stolech v pivovaru a slouží ke krácení času hostů čekajících na společnost. Protože fotky „Mazla na cestách" byly moc pěkné, rozhodli jsme se udělat ve spolupráci s Ústeckým deníkem soutěž o nejlepší fotku a výherce a hlasující odměníme. Čím jiným než pivem.

A jaký dárek si Pivovar Na Rychtě k narozeninám nadělí?
Především přízeň našich hostů a dobrovolné příspěvky za exkurse pivovaru nám umožnily vydražit na II. Festivalu dřeva v Ústí nad Labem dřevěnou sochu žirafy vyřezanou vicemistrem světa v dřevorubeckých soutěžích Martinem Komárkem. Socha je vystavena na zahrádce pivovaru a výtěžek pomůže dvouleté Valerii Cíchové s léčbou její nemoci. A to je myslím ten nejlepší dárek, který jsme si jako tým Pivovaru Na Rychtě mohli dát.

Jaké novinky chystáte do budoucna?
Už letos jsme jako jediná restaurace v Ústí nad Labem měli na zahrádce instalovanou venkovní klimatizaci, která i v nesnesitelných vedrech zpříjemnila posezení u piva. Chystáme se pivovar nasvítit venkovním světlem a snad se nám podaří zútulnit prostředí naproti pivovaru, kde by mělo být i parkovací stání pro hotelové hosty. Pro ně plánujeme jednu revoluční nabídku, a to, že každý hotelový host ubytovaný v našem pivovaru může vypít neomezené množství piva po dobu pobytu u nás. A jak jsou už naši zákazníci zvyklí, dojde opět k drobné obměně jídelníčku, abychom stálým hostům umožnili ochutnat něco nového.