Ústecká Masarykova nemocnice slaví kulaté výročí. V moderním areálu začali lékaři první pacienty léčit přesně před 120 lety. Svoje narozeniny si zaměstnanci i pacienti připomínají řadou akcí. Včetně výstavy historických fotografií, která mapuje milníky historie lékařské péče na Ústecku.

7. října 1894 byl v Ústí nad Labem slavnostně zahájen provoz první moderní nemocnice. Nacházela se v areálu pozdější Pasteurovy ulice. Areál se postupně rozrůstal, aby vyhověl potřebám zvětšujícího se města.

V r. 1930 zde vyrostl výškový interní pavilon a o sedm let později pavilon chirurgický. Nemocnice v té době patřila k nejmodernějším v republice.

Nemocnice se nejprve jmenovala po prvním československém prezidentovi T.G. Masarykovi. Po odtržení Sudet se přejmenovala na nemocnici G. Wagnera, po válce byla nemocnicí městskou, později krajskou a po roce 1989 se vrátila k názvu Masarykova nemocnice. Od roku 2007 je součástí akciové společnosti Krajská zdravotní.

Pro vývoj nemocnice měl po válce zásadní význam příchod Jiřího Rödlinga z Prahy, asistenta jednoho z nejvýznamnějších českých chirurgů profesora Arnolda Jiráska, který zde uplatnil své zkušenosti z Prahy a za pomoci svých žáků a kolegů vybudoval systém péče. Další významnou osobností se stal zakladatel očního lékařství Hanuš Libický, který byl za války v Anglii členem lékařského kolegia pečujícího o zdraví královské rodiny.

V 70. letech se začaly objevovat úvahy o přesunu areálu z oblasti blízko Spolchemie do prostředí s lepším ovzduším vzdálenějšího centru města. V areálu na Bukově postupně vyrostl dětský pavilon, pavilon interních oborů a infekční pavilon. Po roce 2000 se sem postupně nemocnice přestěhovala celá.

V současné době má Masarykova nemocnice přes dva tisíce zaměstnanců, na pětačtyřiceti odděleních disponuje 1139 lůžky. V roce 2013 zde lékaři provedli 22 223 operací. V nemocnici hospitalizovali téměř 45 tisíc pacientů a provedli přes půl milionu ambulantních vyšetření.

Probíhá zde vědecká, výzkumná i pedagogická činnost, osm oddělení má statut kliniky. Nemocnice úzce spolupracuje s Fakultou zdravotnických studií UJEP a lékařskými fakultami v Praze a Plzni.

Vedení Krajské zdravotní připravuje přestavbu dětského pavilonu, který je zastaralý. Plánuje rovněž vybudování dětské emergency a jednodenního stacionáře. Uvažuje se také o výstavbě nového onkologického pavilonu, neboť areál V Podhájí, který nebyl postaven jako zdravotnické zařízení, nevyhovuje podmínkám úrovně péče o pacienty. Má ale status komplexního onkologického centra.