Jako jednu z největších ostud města Ústečané vnímají zanedbané plochy okolo sídliště v Masarykově ulici. Jak vydlážděnou plochu mezi obchody, restauracemi a panelovými domy, tak úzkou a nepraktickou silnici, včetně minima parkovacích míst na druhé straně paneláků. Sídliště je součástí zadního traktu nákupní zóny, postavené v osmdesátých letech minulého století. 

Jak to lze změnit, by měla ukázat studie a projekt regenerace sídliště za 398 tisíc korun bez DPH, které si objednalo vedení města. Hotové by měly být přibližně za rok, přičemž samotná revitalizace sídliště by měla stát zhruba dvanáct milionů korun. Ústečtí architekti to vidí jako skvělou příležitost, jak vtisknout ploše o velikosti téměř šestnácti tisíc čtverečních metrů novou tvář. 

Janni Vorlíček
Bude přestavba sídliště v centru kvalitní? Kdo ví

Podle náměstka primátora Pavla Tošovského (ODS) by studie měla posloužit i jako podklad k získání dotace z ministerstva pro místní rozvoj z programu na revitalizace sídlišť, veřejných prostranství a podobně. „Podmínkou je minimálně sto bytů, což není problém, dotace by v našem případě činila padesát procent a nesmí ale zároveň překročit šest milionů. Kdyby to nestačilo, budeme projekt řešit jako první etapu,“ upřesnil. 

V současnosti se tu nachází obytné panelové domy, takzvaná občanská vybavenost, zeleň, parkoviště, pěší zóna. Projekt má najít nejen efektivní řešení dopravní situace, ale vypořádat se i s obytnou zónou, technickým stavem chodníků a schodišť, odvodněním a stavem pěší zóny. „Nedílnou součástí regenerace je zeleň, dendrologický průzkum, biologický průzkum, komunitní zahrada, svatební park, umístění kontejnerových stání do země, veřejné osvětlení, návrh vhodných volnočasových aktivit, nového mobiliáře, zmapování inženýrských sítí v celé lokalitě či vlastnictví pozemků,“ informovala městská mluvčí Romana Macová s tím, že do výběrového řízení se přihlásil jen jeden zájemce o tuto veřejnou zakázku a ten ji také vyhrál, jde o ateliér Ars Fabrica. 

Zmizela původní zástavba i mozaika

Sídlišti musely ustoupit původní historické domy. Patří k těm velmi sledovaným a jeho stav Ústečané dlouhodobě kritizují. „Už spoustu let město žádáme, aby s tím strašným nepořádkem něco udělalo. Posprejované, zarostlé dlaždice, nepořádek po opilcích,“ kritizovala stav zdejší obyvatelka, která se představila jako Jarmila, příjmení si ale zveřejnit nepřála. 

V minulosti odsud musela zmizet například i vzácná mozaika severních Čech od výtvarníka Petra Menše. Musela ustoupit kavárně, nehledě na potřebu její rekonstrukce. 

Vlastník chtěl na jejím místě stavět. Muzeum Ústí nad Labem ji rozebralo a prozatím ji má ve své péči.
FOTO: Z Ústí zmizela mozaika, místo ní bude kavárna

I proto odborná veřejnost na nutnost úprav celého prostoru upozorňuje roky. Například architekt Jan Hrouda poznamenal, že objednávka studie a projektu byla nastavena dobře, protože bude prostor řešit jako celek a počítá i s možností získat dotace.  

„Počítá to i s participativním rozpočtem, lze to celé rozvíjet dál. Uvidíme, jaký bude po roce výsledek. Mám ovšem jisté obavy z toho, že město nemá žádného odborného oponenta, či posuzovatele, například architektonickou kancelář nebo městského architekta,“ vyjádřil závěrem jisté pochybnosti.