Zároveň se zvedla diskuse o tom, co s uvolněným pozemkem dál. Zda tu vybudovat bydlení, nebo ho naopak připravit ke komerčním účelům pro nějakou firmu. Stále častěji se na jedné straně ozývají argumenty o nevhodnosti lokality k bydlení. Na straně opačné pak o neexistenci žádné koncepce k jejímu širšímu rozvoji. Nehledíc na kritiku, kterou v některých případech koalice za stržení historických domů sklízí od opozičních politiků.

Naposledy zástupci Ústí s Českými přístavy jednali v pondělí. Schůzka ovšem nic konkrétního nepřinesla. Žádné datum ani dohodu. „Řekl bych ale, že jsme postoupili o krůček kupředu. Jejich dům je poslední. Oni to vidí i to, že demolujeme a máme zájem na zkulturnění této městské části, který prý s námi sdílí. Hledáme společně možnosti, jak na to. Prozatím jsme se shodli, že vzhledem k železnici, frekventované silnici i firemním areálům okolo není uvolněné území vhodné k bydlení. Jak jsem pochopil, asi by to rádi viděli oficiálně v novém územním plánu,“ hovořil o výsledcích setkání náměstek ústeckého primátora Pavel Tošovský (ODS).

O tom, že se oblast už pravděpodobně moc k bydlení hodit nemusí, začal hovořit i bývalý ústecký zastupitel za opoziční PRO! Ústí, architekt Jan Hrouda. „Domy jsou bohužel pryč, je to uzavřená kapitola. Je proto potřeba začít aktivně tvořit novou. Město by mělo mít rozmyšlené, co s lokalitou jako celkem. Začít širší úvahou o budoucnosti celé místní zástavby mezi tratí a řekou Labe, včetně zachovalých obytných domů. Tak, aby se sem ideálně vrátil přívětivý kus města. Od takové širší úvahy pak lze odvinout, co má být na místě zbouraných domů, jestli veřejný prostor, nebo třeba lépe nový objekt s nějakou komerční náplní. Nakonec je nutné stanovit podmínky pro výstavbu a změnit územní plán, který zde dnes stále počítá s bydlením. To vše je běh na dlouhou trať, který by ale měl začít dobrou a dnes chybějící vizí,“ poznamenal.

Rondel v úterý 2. srpna. Přestavba na kruhovou křižovatku zatím nemá podporu města, prý je třeba dořešit bezpečnostní rizika u zastávek MHD.
Přestavba Rondelu? Zatím ve hvězdách. Řeší se cesty pro chodce a cyklisty

O bydlení ostatně neuvažuje ani městský obvod Neštěmice, kam Krásné Březno spadá. Zdejší starostka Yveta Tomková (Vaše Ústí), která je zároveň městskou zastupitelkou, navrhuje do začátku nějakou městskou zeleň, poté by se nebránila komerčnímu využití. „Ale určitě ne bydlení. To ani pro bydlení není vhodné, především kvůli té frekventované silnici,“ dodala.

Matiční ulice je dodnes v České republice vnímána jako ostudný symbol. Pro jedny coby zpolitizovaný humbuk, pro druhé rasismu a nesnášenlivosti. Především kvůli neochotě problémových nájemníků romské národnosti ke klidnému soužití se zdejšími domkaři, případně úřadům neschopným účinně zasáhnout. Ty situaci řešily stavbou zdi, která měla obě skupiny od sebe oddělit. Kauza vyvrcholila rozebráním stěny, odkoupením domků od jejich majitelů a postupným vystěhováním romské komunity. Poté domy až do současnosti chátraly.