Středověké Ústí nevzniklo na zelené louce. Navázalo na osídlení starší. Lidé tu vytvořili hned dvě centra. Jedno v bezprostřední blízkosti hradu a celnice při soutoku Bíliny a Labe, druhé zhruba v prostoru dnešního Mírového náměstí.

„To založili zřejmě kolem počátku 13. století kolonisté, kteří přišli z nedalekého Míšeňska," uvádí o tom Lenka Bobková v Dějinách města Ústí nad Labem. „Teprve později obě centra splynula v jeden celek. Postupnému formování města odpovídá i jeho nepravidelná zástavba, postrádající geometrickou dispozici."

Obchodní stezky

Ostatně, obdobným vývojem prošla celá řada českých měst. Na ještě složitějším základě vyrostly třeba Litoměřice, kde středověkému městu předcházelo sídliště, spojené s kapitulou, zeměpanským hradem i s labským obchodem.

Zrekonstruovat postupné budování Ústí vůbec není jednoduché. Dochované písemné prameny jsou kusé, stejně jako dosud vyhodnocený archeologický výzkum.

Víme, že kolonisté i starousedlíci při budování spoléhali na obchodní stezky i blízkost Labe, a že budovali středisko řemeslné výroby a obchodu.

O existenci trhu ve městě hovoří listiny, datované v rozmezí let 1227 až 1228, v níž král Přemysl I. potvrzuje klášteru sv. Jiří v Praze kromě jiného i podíl z trhu a cla „in Vzt". Sice to není listina pravá, ovšem zcela originálem je listina papeže Řehoře IX., který tento klášterní majetek v roce 1233 potvrdil.