Osedlal jsem zelený autobus směr Ústí nad Labem - Krásný Les a těšil se na zajímavou dokumentaci. Jedna ze zastávek autobusu se jmenuje Lesní zámeček, ale žádné trosky pohádkové stavby tam nejsou. Počítačový mozek uvádí, že nějaký zámeček tam byl, ale úplně jinde. Majitelem byl v roce 1832 Hrabě Adolf Ledebour, který založil obec Adolfov. Jako první představitel české větve rodu je zmiňován v roce 1657 rytíř Jan Jetřich z Ledebouru.

Informace v chytré skřínce jsou skutečně zajímavé, do majetku tohoto rodu patřil i hrad. Mě zaujala zmínka o tom, že v jisté době do inventáře rodu patřily Všebořice a Krásné Březno. Nedaleko zámku stála hájovna, hrobka, stáje, kaple. Byl tam rybník, zahrada.

Dlouho jsem to místo nemohl najít, pomohl mi Jan Kolísek sedící před poštou. "Zámek po válce několikrát měnil majitele, kolem roku 1970 byl zbořen, zůstala jen kaple s hrobkou. Vede tam solidní silnice, ale žádnou informační ceduli tam nenajdete. Je to na levé straně, asi kilometr od hospody směrem na Petrovice. Z hlavní silnice to není vidět, vodítkem je potok. Kaple je stále krásná, ale potřebovala by generální opravu," tvrdil řečník. 

Činoherní studio nově uvádí hru Den člověka.
Když se sci-fi stane realitou. Činoherní studio oživilo román ze 40. let

Kapli jsem našel, vlčák z hájenky mne vyštěkal, jako nežádoucí objekt. Lesní dělníci vyčistili prostor v okolí, bukové dřevo je připravené k odvozu. Okna jsou chráněna dřevěnou výplní, krásná socha nad vchodem svítí do okolí. Nad kaplí je opuštěná hrobka, náhodní turisté se stydí za rezavý plot. Po zámku ani stopa! 

Před autobusovou zastávkou jsem potkal starostu Telnice Jana Doubravu. Můj náhodný průvodce mu prozradil důvod mé procházky.

Kanci a hlavně bachyně Maruna jsou často viděni mezi domy na Klíši. Maruna je už populární i mimo republiku, vědí o ní i lidé v Austrálii díky sociálním sítím. Dokonce Petře Morvayové zaslali trika s motivy kanců, vznikla PFka s Marunou, cukroví a další.
Divočáci trápí Ústí, z bachyně Maruny je přesto celebrita oblíbená i za oceánem

Starosta mne překvapil informací, že historie Telnice je sepsána v knize, která vyšla v roce 2008. Kniha je plná starých erbů, vzpomínek a faktů. Než jsem odjel, osobně mi jeden výtisk věnoval. 

Telnici znají hlavně milovníci zimních sportů, ale historie této obce je skutečně barvitá. Po prostudován knihy se tam určitě ještě vrátím.