Rybářské holínky, páčidla a čtyři hodiny těžké práce. Ty potřebovali ústečtí muzejníci k vyzvednutí obrovských zkamenělých amonitů ze dna řeky Ohře. Dřina se vyplatila. Získali totiž dva doposud největší exempláře těchto zkamenělých pravěkých živočichů v ústecké muzejní sbírce, a ještě část jednoho navrch.

Ústecké depozitáře dosud skrývaly jen 17 zkamenělých amonitů. Přičemž největší v průměru měří 60 centimetrů. „Zatímco ten nový měří víc než osmdesát centimetrů a druhý je jen o deset centimetrů menší," prozradila muzejní geoložka Zuzana Vařilová.

Zkamenělé amonity objevila v Křesíně místní obyvatelka Jaroslava Vogelová. „Žiju v Křesíně přes šedesát let a myslela jsem si, že řeku znám dokonale. To, co jsem ale letos na dně objevila, mě zaskočilo, proto jsem k nám pozvala muzejníky," líčila geologům.

Druhohorní dravé mořské hlavonožce odhalilo po 90 milionech let sucho. Před příjezdem vědců ale hladina Ohře opět mírně stoupla a unikátní objevy schoval říční tok. Proto se museli zaměstnanci ústeckého muzea vrátit po čtrnácti dnech s náležitým vybavením.

Bohužel, opuka je velmi křehká a kvůli popraskanému říčnímu dnu nešlo zkameněliny vyzvednout vcelku. Ze třetího zbyla jen středová část.

Teď budou muzejníci zkameněliny pozvolna vysoušet a nakonec je slepí. „Přírodovědecké oddělení muzea by rádo představilo prvního ze zrekonstruovaných amonitů jako exponát měsíce ještě do konce tohoto roku," poznamenala geoložka Vařilová.