"Myslivci na Ústecku ročně odstřelí kolem dvou tisíc prasat, ještě před 15 lety to byla čtvrtina," řekl místopředseda okresního mysliveckého spolku Václav Šutera. Myslivce chce k odstřelu zvířat ve městě motivovat i radnice, na každé odstřelené prase přispěje 300 korun.

Sešli se na Mariánské skále

Myslivci se sešli na jedné z dominant města, Mariánské skále, jen několik desítek metrů od sídliště Dobětice. Zaměřili se i na část Krásné Březno. Na odstřel prasat mimo honitbu musí mít myslivce povolení magistrátu. Podle Šutery si bezpečnost myslivci vyhodnotí sami. "Všichni lovci jsou zkušení lidé, mají zbrojní průkaz a musí odhadnout situaci. V podstatě záleží na nich, jestli budou střílet, nebo ne. Všichni mají reflexní vesty a měli by se vidět," popsal Šutera.

Po rozdělení do tří skupin vyrazili prasata nahánět. "Část lidí jde do leče, to znamená, že obklíčí celé území. Stojí v různých rozestupech od sebe a snaží se ulovit zvěř, která vybíhá z leče. Tady v tom prostoru se zvěř opravdu zdržuje. Je tady i srnčí zvěř. Zajíci a drobná zvěř se v současné době už v podstatě neloví, protože už je to ubývající zvěř chráněná. Ale může se stát, že v Krásném Březně budou ještě muflonky a muflončata," vysvětlil Šutera.

Potíže s divokými prasaty řeší Ústecko podle myslivců už asi 30 let. Zpočátku byla zvířata jen v okrajových částech města, teď není nijak výjimečné, že se objeví i v centru. Například v dubnu skupina divokých prasat doběhla až do centra města, jedno z nich se dostalo do budovy polikliniky. Na místě ho uspal veterinář, ostatní zvířata se rozutelka.

Lákají je vyhozené potraviny

"Lidé si za to mohou často sami. Když vyhazují potraviny mimo popelnici, ta prasata to samozřejmě cítí a pak se stahují do města," řekl další z myslivců Roman Jansta. Nejednotně podle něj přistupují k odstřelu i úřady. "Bylo období, kdy se střílely třeba bachyně, její mláďata ale neuměla sama sehnat potravu v přírodě a samozřejmě se také stáhla tam, kde k jídlu přijdou snadno," doplnil Jansta.

Podle myslivců jsou divoká prasata většinou plachá. Přes den hledají klid nejen v lesích, ale i v křovinách. Nebezpečná bývají buď poraněná zvířata nebo bachyně se selaty. Pokud člověk narazí na bachyni, měl by pomalu couvat. Ve většině případů podle myslivců jen s mláďaty projde. Ulovená zvěř skočí podle myslivců na talířích. "Ulovená zvěř se musí nechat vyšetřit na svalovce a potom se rozdá účastníkům lovu," dodal Šutera.

Na Ústecku je šest mysliveckých spolků. "Za odstřel divokých prasat může každý z nich dostat až 10 tisíc korun, celkem radnice rozdělí maximálně 60 tisíc," upozornil už dříve náměstek primátorky Pavel Dufek.