Co najdete v článku
lepší zítřky
vila
finance

Na cestě po sídlišti Janov, kde zůstává i několik vybydlených panelových domů a jež patří k největším sociálně vyloučeným lokalitám v Česku, se náhle v přerostlé zeleni objeví postupně rekonstruovaná vila Libuše. Rozlehlý a tehdy i značně zdevastovaný objekt koupil Petr Globočník za své poslední peníze a za korunu ho na 30 let pronajal spolku My Litvínov, který spoluzaložil. S ním se snaží řešit problémy vyloučených lokalit a propojovat zdejší komunitu lidí mezi sebou.

Řada starousedlíků z Janova postupně utekla a ti, co zůstali, již dávno rezignovali na snahu něco změnit. Petr zde naopak chce žít a věří v lepší zítřky.

„Chodil jsem tu do základní i střední školy. Ale teprve na Vyšší odborné škole Perspektiva jsem si uvědomil, že mám určitý vztah k sociální práci. První zkušenosti jsem získával ve zdejším K-centru pro drogově závislé, poprvé jsem se podíval na sídliště Chanov. To vše mě formovalo. A nakonec utvrdilo v tom, že tady chci žít, snažit se to kormidlo obrátit a město Litvínov i jeho okolí postupně měnit,“ říká Petr.

Včelařskému ráji v obci Dubičná vládne Andrea Novotná s pomocí manžela Slávka a syna Ondry.
FOTO: Rodinná včelí farma v Dubičné láká školáky i dospěláky

Aby toho neměl málo, od roku 2018 je litvínovským zastupitelem. Hned po složení slibu se zavázal, že se přestěhuje do čtvrti Janov. „Tehdy jsem ale nechtěl porušit své morální zásady a jít bydlet do domů, které vlastní společnosti zneužívající sociální bydlení k vlastnímu obohacení a z lokality jen odčerpávají prostředky. Nakonec padla volba právě na rozlehlou, ale dost zchátralou bývalou německou vilu Libuši s velkou zahradou,“ vysvětluje.

V ní dnes s rodinou žije v menším bytě pátým rokem, větší část vily slouží komunitním aktivitám. Od založení spolku My Litvínov, který letos slaví desetileté výročí, sbíral zkušenosti a inspiraci s komunitními spolky v Sasku, Kodani, Švédsku či Holandsku.

Propojuje majoritu s minoritou

Dnes spolek částečně spolupracuje i s místní radnicí, ale preferuje spíše vlastní cestu. „Od lidí, kteří k nám chodí a pomáhají to tu postupně měnit, chceme, aby byli našimi partnery, nejen příjemci pomoci. Oni sami musí být hybateli změn v Janově. Kdyby se někdo chtěl jen vézt, ostatní by to rychle přestalo bavit a nefungovalo by to i proto, že jde o dlouhodobý proces. Naše aktivity jako spolku zdejších patriotů totiž nejsou určeny jen pro sociálně znevýhodněné, ale pro všechny, kteří zde mají zájem působit. Snažíme se zde fungovat všichni dohromady, propojovat různé zájmy a respektovat se navzájem,“ zapáleně vypráví Petr.

Vášní Antonína Šotoly byly jazyky a cestování.
Vášní Antonína Šotoly byly jazyky a cestování. Létal hlavně do exotiky

Kvituje také, že na něj již místní lidé reagují kladně, jejich důvěry si váží. Stejně tak ho těší, že se v Libuši potkává majorita s minoritou a vzájemné vztahy fungují.

Aktivit zde pořádají hodně, ať už jde o pizza festivaly, opékání buřtů, ale i kvalitní kulturu jako street art sympozium, přehlídky výtvarného umění, graffiti či fantasy akce. Hostí zde špičkové hudebníky, připravují benefiční programy.

Jiří Rudolf a jeho říše kutil.
Jiří Rudolf a jeho říše kutilů: v Litoměřicích zlaté české ručičky nezakrní

„Pravidelně také s dětmi sportujeme, nabízíme jim různé sportovní aktivity, jako je florbal, fotbal, basket či jednoduché rugby.“ V současné době připravuje také plán na dílčí přeměny veřejného prostoru ve spolupráci s architekty i městem.

Spolupráci s krajem si pochvalují

S financemi to spolek nemá jednoduché, i když jak říká Petr, letošní rozpočet mají z větší části pokrytý. „Samozřejmě grantů je celá řada, ale jsou pro vymezené skupiny příjemců a není úplně jednoduché na ně dosáhnout. Ale je dobré, že tu jsou, jen na dobrovolnictví to stát nemůže. Teď třeba potřebujeme opravit toaletu, dodělali jsme komín, snad se povede koupit kamna a rozepsat projekty na fungování spolku pro další roky,“ přiznává aktivista.

V plánu má rovněž prohloubení spolupráce s městem. Pravidelné pomoci a zájmu Ústeckého kraje si velmi váží.

„A co mě trápí? Snažím se pochopit společnost, třeba místní lidi, jak jsou naštvaní, co se s Janovem v průběhu let stalo. Důležitý je ale dialog, aby pochopili, proč k tomu došlo i to, že vše nelze svádět jen na jednu komunitu,“ připomíná Globočník.

Třeba velké průmyslové podniky podle něj příliš nejsou partnery zdejších obyvatel, jejich sousedy. „Fond spravedlivé transformace, který by měl být zaměřený na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech včetně Ústeckého kraje trochu zapomíná na lokality, jako je třeba Janov. Samozřejmě se těšíme na konec těžby uhlí a zároveň si přejeme, aby peníze z fondu mířily raději na spoustu drobných věcí než na obří projekty,“ dodává otec tří dětí.

V seriálu Osobnosti z Ústeckého kraje vám představíme ty, jejichž profese nebo koníček jsou něčím zajímavé.Logo Ústeckého krajeLogo Ústeckého krajeZdroj: se svolením Ústeckého kraje Mohou to být lidé, kteří ve svém životě dokázali něco obdivuhodného.  Tento díl seriálu naleznete také na webových stránkách vašeho Deníku. Projekt vznikl za podpory Ústeckého kraje.