Jména, která lze na náhrobcích ještě přečíst, většinu příchozích překvapila. Nebožtíci totiž byli všichni do posledního čeští Němci. Právě o tom výstava Hřbitov na ulici má být. Historické náhrobky mají upozornit na osud opuštěných německých hrobů v českém pohraničí.

Expozici připravili společně ústečtí a zubrničtí muzejníci. Netradiční výstavní prostor, který vznikl dočasným uzavřením Brněnské ulice na jeden měsíc, zároveň dává muzeu příležitost prověřit možnosti, jak v budoucnu trvale zklidnit dopravu před hlavním vchodem a propojit muzejní budovu se Smetanovými sady.

Náhrobky pochází ze Zubrnic, kde nechala roku 1968 tamní obec vyčistit hřbitov od opuštěných hrobů, převážně německých. Skončily na rumišti starého mlýna, odkud je letos vykopalo zubrnické Muzeum v přírodě se spolkem Omnium. „Při likvidaci byly náhrobky očíslovány a nabízeny jako stavební materiál. Na některých jsou ta červená čísla ještě zřetelná. Tato výstava kamenům vrací jejich pietní smysl,“ poznamenal kurátor výstavy Karel Konopka z Muzea v přírodě Zubrnice.

Kontrastní instalace na světlých dřevěných paletách, vytvořená umělci a pedagogy Fakulty umění a designu UJEP Jiřím Bartošem a Robertem Vlasákem, ukazuje náhrobky většinou torzální se stopami necitlivého zacházení a degradace vlivem vlhkosti a času. Přesto zůstávají důležitým svědkem minulosti, lze v nich číst jako v kronice a zároveň obdivovat starožitný výtvarný styl, ušlechtilý materiál i precizní řemeslo.

„Na hřbitovech v pohraničí, kde neproběhla plošná likvidace jako v Zubrnicích, zakonzervoval odsun německého obyvatelstva i sto let staré náhrobky. Místní hřbitovy mají díky tomu specifickou romantickou atmosféru. Co ale s opuštěnými německými hroby do budoucna? Máme je chránit? Mnohé si to rozhodně zaslouží,“ pokračoval druhý kurátor výstavy historik ústeckého muzea Martin Krsek.

Po výstavě se zubrnické náhrobky vrátí do Zubrnic a stanou se součástí venkovní expozice zubrnického muzea. „Není to první akce Muzea města Ústí nad Labem na téma opuštěných hrobů. Mimo jiné podporujeme, aby město Ústí převzalo péči o nejzajímavější opuštěné hrobky českých i německých obyvatel,“ vysvětlil ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.

Ve spolupráci s Městskými službami Ústí nad Labem se ústecké muzeum podílelo na nedávné rekonstrukci hřbitovní kaple v Krásném Březně, kde také připravuje výstavní program. Muzeum města Ústí nad Labem se snaží připomínat význam hřbitovních památek i dalšími aktivitami, jako je například tradiční kladení mýdla s jelenem u hrobky průmyslníka Johanna Schichta na Střekově.

Co se samotné uzavřené Brněnské ulice týká, na dopravě to během pátku 30. července nebylo poznat. Všichni jednoduše jezdili o sto metrů dál kolem hotelu Clarion. Do Vaníčkovy ulice navíc lze vjet běžně Brněnskou, která je uzavřena až v úseku od křižovatky s Vaníčkovou k Masarykově, čistě před muzejní budovou. „Já v tom žádnou komplikaci nevidím, osobně by mi nevadilo, kdyby ten úsek už zůstal zavřený. Jezdit mám kudy, ve skutečnosti je to Brněnskou jen o maličko pohodlnější. Když to bude pro dobro věci, podpořím to,“ dodal jeden z oslovených ústeckých řidičů Miroslav Novotný z Krásného Března.

Kvůli trvalému uzavření Brněnské totiž vzniká dopravní studie, která má dát odpovědi, zda je to možné. Bude zároveň sloužit jako podklad k novému územnímu plánu.