Druhý nálet zkázu centra města dokonal. Tehdy ve čtvrtek svazy těžkých bombardérů na město zaútočily v osmi vlnách, v celkovém počtu 54 letadel. Nálet trval 25 minut. Vyžádal si velký počet lidských obětí především z řad civilních obyvatel a válečných zajatců, kterým nacisté zabraňovali ukrývat se v protileteckých krytech. Hlavní cíl opakovaného náletu, železniční křižovatka, byl sice těžce poškozen včetně okolních železničních budov, Němcům se však podařilo obnovit železniční provoz už několik hodin.

Následky bombardování Ústí n. L.

Zničeno bylo 572 domů s 2754 byty a poškozeno dalších 916. Podle německé zprávy z 22. dubna 1945 bylo vyproštěno 56 osob živých, 80 mrtvých a 255 osob stále ještě čekalo na záchranu, Hrozilo zřícení částí poškozených a staticky narušených domů. Ústí se tak stalo vedle Plzně nejvíce válkou poškozeným městem v naší republice. Ztráta pětiny bytového fondu ve městě znamenala velký tlak na odsun Němců z Ústí n. L. ještě v roce 1945, aby byly uvolněny byty pro přicházející Čechy.

Srovnáním údajů ve všech ústeckých matrikách zemřelých a kremačních knihách od dubna 1945 do dubna 1946, kdy byly z trosek vyprošťovány poslední zasypané oběti, bylo zjištěno 512 obětí, z toho 409 známe jménem. Počet mrtvých může být o něco vyšší o ty oběti, které byly přímo zasaženy bombou a z nichž nezůstaly žádné pozůstatky.

Tehdy 17. a 19. dubna 1945 zahynuli v Ústí místní Němci a Češi, Němci, kteří do Ústí uprchli před frontou, sovětští váleční zajatci, totálně nasazení čeští dělníci z Protektorátu, Francouzi, Italové, Litevci, Lotyši, Slováci. Dvěma nejstarším obětem bylo 87 let, nejmladší bylo měsíční miminko.

Úklid skládek v Ústí. Se souhlasem MP Ústí
Ústí bojuje s černými skládkami, v centru i na Mariánské skále

Mnoho obětí bombardování tehdy nalezli v lesích na Větruši a na Střekově. Jakto, že jinak poměrně přesní bombometčíci, operující za pomoci na svou dobu velmi pokročilého zaměřovače, zasáhli i jinde, než měli? Prudký závan větru totiž strhl bomby do strany. Proto dopadly místo na železniční koleje do blízkých lesů, kde se skrývalo mnoho místních lidí.

Většina obětí byla pochována v hromadných hrobech na ústeckém centrálním hřbitově na Ovčím vrchu. Po zrušení hřbitova počátkem 60. let byly ostatky exhumovány a spáleny ve střekovském krematoriu a popel uložen do rozsypové loučky před krematoriem.

Mohlo by vás zajímat: Jesle na Střekově se změní v areál pro kroužky a řemesla, bude sloužit všem

Zdroj: Janni Vorlíček