Prvním krokem by bylo snížení energetické náročnosti a kulturní středisko proto žádá o dotaci, která by finančně náročnou investici pomohla zaplatit.

Ředitel ústeckého Kulturního střediska Jan Kvasnička vysvětlil, že Národní dům trpí dlouhodobým podfinancováním, co se údržby týká. Proto si prý nechali zpracovat studii, která upozornila, že systém vytápění není efektivní, že samotný dům není zateplený a stará okna netěsní. „Při současných cenách energií vlastně není vhodné, abychom tu mohli nějak udržitelně fungovat za rozumné peníze,“ poznamenal Kvasnička.

Potýkají se tu i s vrtochy staré a nevýkonné vzduchotechniky, která nemá adekvátní výkon s ohledem na současné požadavky. „Proto je třeba vyměnit i ji. Když to shrnu, tak ty nejzákladnější věci, které musíme provést, jsou vytápění, zateplení, výměna oken a vzduchotechnika. Zároveň by na střeše měla být fotovoltaika,“ pokračoval Kvasnička.

Ústecký muzikant a bavič Miloš Jíra.
FOTO: Ústecký muzikant a bavič Miloš Jíra slaví životní jubileum

Jeho předchůdce ve funkci Ivan Dostál, sám hudebník ve skupině Bonifanti, byl spojený s Národním domem jako pracovník v ústecké kultuře od roku 1988.

„Ono to nebylo moc vybavené ani po té rekonstrukci v 70. letech, i když tu například přibyl balkon. Kulturu tu ostatně komplikovala narůstající doprava a rušila ji hlukem. Za normalizace to bylo jediné místo v Ústí, kde pořádali i kulturu pro mladé. Hráli jsme tam s Bonifanty, pořádaly se tu diskotéky, tehdejší vedoucí Jaromír Hasoň se tam snažil zvát umělce, kteří nebyli u soudruhů moc populární. Pro mladé lidi zde opravdu vytvořil stánek kultury,“ vzpomínal bývalý ředitel kulturního střediska Dostál.

Občanské fórum

„Sloužilo to ale i ke stranickým setkáním a konferencím, když ta jejich akce nebyla na velký sál v kulturáku. Ale neměli bychom zapomenout, že tam za revoluce sídlilo v prvním poschodí i Občanské fórum. Tehdy to vedly osobnosti jako Ivana Chýlková, Karel Roden, Jirka Bartoška a další. Tehdy to ještě zdaleka nebylo rozhodnuté a spousta lidí zůstala opatrná,“ líčil a pokračoval historkou z té doby, kdy tehdejší ředitel kulturního a společenského střediska Zdeněk Kymlička, dnes soukromý promotér, už 22. listopadu svolal všechny své podřízené ředitele kulturních sekcí a vyzval je, aby vystoupili ze strany, tedy KSČ. „On byl nakonec jediný, kdo to skutečně tak brzy udělal. Ale to už dneska nikoho nezajímá,“ doplnil.

Když pak sám dělal ředitele, tak například na populární Jazz and blues festival přivezl řadu skutečných hvězd žánru. Smokin´ Joe Kubek, Steve Fister, Vera Love, Walter Trout jsou toho jenom malou ukázkou. Z českých můžeme například vzpomenout na BSP.

Petra Janů
Tipy na víkend: Střekovský ples, maturák průmyslové školy a hasičský bál

„V devadesátkách to bylo úžasné, hráli tu Psí vojáci s Jáchymem Topolem, rekord návštěvnosti strhla Iva Bittová a Dunaj, lidi ani nemohli tleskat, jak tu byli namačkaní. Echt, Garage, komplet brněnská alternativa. Jako člen Bonifantů si odsud pamatuji všechny naše koncerty od 60. let. Dokonce se tu pořádaly první rokenrolové dýchánky, pololegálně, dalo by se říci. Hasič, co tu dělal dozor, mi líčil, jak čas od času přijeli soudruzi, všechny sbalili a odvezli je někam na brambory. Dole v restauraci bylo Kladívko pojmenované po Kladivadle Pepy Dvořáka a další,“ zavzpomínal.

Název
Budova
své jméno dostala z prostého důvodu: stejně jako v dnes už zbořené České besedě se tu scházela česká menšina. Je s ní spojena řada významných událostí a pro město má obrovský význam nejen kulturní a společenský, ale i historický.

Podobně v dobrém na Národní dům vzpomíná i zmiňovaný Zdeněk Kymlička.

„Myslím si, že jsme tam všichni za mého působení zažili společně dva roky krásného soužití. S bývalými pracovníky se často potkávám, neustále na to vzpomínáme jako na krásná léta v kultuře. Později v roce 1999 jsem tam pořádal v rámci oslav 750 let města Ústí setkání ústeckých jazzmanů, kteří tu hráli v 50. až 60. letech, a to bylo jedno z posledních, kdy se takto mohli sejít. Dokonce z toho je CD. Byli to chlapi, co se dlouho neviděli, ale vešli na jeviště a hráli, jako by naposledy společně zkoušeli včera. Celé Jazz Combo Pavla Štolby, považované za evropskou špičku. Další zážitek si pamatuji z volby první miss Severočeského kraje, ještě za komunistů,“ zmínil Kymlička.

Oprava za 40 milionů korun

Aby se mohla kvalitní kultura do Národního domu naplno vrátit, je potřeba jí vytvořit důstojné zázemí. Ústečtí radní už schválili podání žádosti o dotaci z programu Ministerstva životního prostředí.

„Cílem je komplexní revitalizace budovy Národního domu. Projekt je složen ze souboru několika energetických úsporných opatření vedoucích ke snížení celkové energetické náročnosti a zlepšení kvality vnitřního prostředí budovy. Podle předběžného harmonogramu bude přípravná fáze probíhat od 1. července 2024 do 31. prosince 2025. Samotná rekonstrukce by se mohla uskutečnit od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2027. Celkové náklady překročí dle předpokladu 37,3 milionu korun včetně DPH, dotace může dosáhnout přibližně poloviny uznatelných nákladů,“ informovala ústecká mluvčí Romana Macová.

Přestavba
Poslední
větší přestavbu a modernizaci zažil „Nároďák“ začátkem 70. let minulého století. Má ovšem za sebou historii dlouhou téměř 171 let a v jeho současné podobě kulturního stánku jej víceméně známe od roku 1899, tedy kulatých 125 roků.

Několik drobných úprav sice kulturní středisko už v Národním domě provedlo, ale velké rekonstrukci se prostě nelze vyhnout. „Samozřejmě máme představu ještě o nějakých dalších vylepšeních, aby komfort pro vystupující umělce mohl být dostatečný. Změny v osvětlení a rozvodech elektřiny, akustika sálu i přilehlých prostor, přísálí a restaurace. Máme akustickou studii s doporučením, jak by to mělo vypadat. V podstatě bychom ty prostory měli obložit akustickými panely. Plus další úpravy,“ dodal ředitel Kvasnička.

Mohlo by vás zajímat: Jak se dobře vyspat? Poradí cestovatel a dobrodruh z Ústí Mart Eslem

Zdroj: Janni Vorlíček