Návštěva ústecké zoo bude dobrodružným výletem do světa exotiky

Každý rok nová expozice, specializace na oblast jihovýchodní Asie a návrat od zábavního parku k opravdové zoo, to jsou jedny z hlavních bodů koncepce příštího rozvoje zoo.

Čím jste podle svého názoru nejvíce zaujal výběrovou komisi?
To je otázka spíš pro výběrovou komisi. Přišel jsem s jasnou představou dalšího fungování zoo a s koncepcí jejího zaměření.

Na které konkrétní problémy se chcete zaměřit nejdříve?
close zoom_in Za nejdůležitější považuji dobrý kolektiv pracovníků. Práce v zoo není dobře placena, platy jsou hluboko pod celostátním průměrema pokud chce někdo pracovat v zoo, musí být především velký nadšenec. Svojí práci musí vidět jako smysluplnou a musí cítit podporu vedení. Musí vzniknout pevná organizační struktura, kde každý bude znát svou roli. Musí také proběhnout kontrola a optimalizace hospodaření, musíme vyřešit nedostatečné parkování, připravit rekonstrukci pavilonů, tak abychom byli připraveni čerpat prostředky z fondů EU a zpracovat generel rozvoje zoo. Hlavní návštěvnická sezóna začíná již za měsíc, což je ukrutně krátká doba. Naším cílem bude spokojený návštěvník a řadu změn budeme muset dělat postupně i během sezóny. Chceme zpříjemnit návštěvnické prostory. Konkrétně například oddělit provozní prostory, zavést stylové exotické občerstvení…

Ústecká zoo se dlouhodobě řadí mezi nejméně navštěvované zahrady v republice, máte nějaký nápad, jak jí v žebříčku návštěvnosti posunout výše?
Pokud chce zoo přilákat návštěvníky, musí přinášet stále novinky. Podle zkušeností z jiných zoo je nutné každý rok otevřít minimálně jednu novou menší expozici, co dva roky větší expozici či pavilon. Pomáhá i specializace zoo. Podle mé koncepce by se ústecká zoo měla zaměřit na oblasti velké druhové rozmanitosti (hotspoty biodiverzity). Nejrozsáhlejším a nejvýznamnějším z nich je jihovýchodní Asie. Na tu by byla postupně ústecká zoo zaměřena především. Budeme tak jistě pokračovat v chovech slonů indických, orangutanů bornejských, jelenů bělohubých, anoa, gibonů… K nim přibydou i nové druhy. Na Borneu dokonce působí v záchranných projektech náš pracovník a nejen jeho záslužnou činnost chceme návštěvníkům představit. Zároveň tato koncepce umožňuje pokračovat v úspěšných chovech třeba zeber Hartmannové či oslů somálských neboť i tyto druhy žijí v hotspotech biodiverzity. Budeme sestavovat chovné skupiny vzácných a ohrožených zvířat a propagovat jejich ochranu, což je jedním ze základních úkolů moderních zoo.

Projeví se novinky už během letošní sezony?
Návštěva ústecké zoo bude dobrodružným výletem do světa exotiky, objevováním rozmanitosti přírody. Dojem z návštěvy musí být zcela odlišný od návštěvy nějakého univerzálního zábavního podniku či pouti. Proto už letos například nenajdete mezi hlavním vstupem a historickou budovou obludnou nafukovací skluzavku v zářivých barvách. To si myslím do moderní zoo nepatří. I herní prvky musí být ojedinělé, podívejte se třeba, jak dobře vyřešili dětská hřiště v pražské zoo, kde vznikla tzv. Rezervace Bororo nebo v Zoo Dvůr Králové. Takovou cestou musíme jít.

Před několika dny vydala zoo prohlášení, že ukončí chov lachtanů, ovšem s dovětkem, že konečné rozhodnutí bude na novém řediteli. Je podle vás šance chov lachtanů v Ústí udržet nebo časem obnovit?
Musíme především dbát na potřeby jednotlivých druhů zvířat. Není možné chovat sociálně žijící druh v jednom jedinci a ještě v nedostatečných prostorách. Stávající bazén ani v jednom parametru nevyhovuje doporučením odborné skupiny EAZA (Evropské asiciace zoologických zahrad a akvárií). Pokud bychom chtěli lachtany chovat tak abychom jim připravili odpovídající prostředí, znamenalo by to vybudovat nový pavilon na jiném místě za cca 55 - 60 milionů Kč. V tuhle chvíli má zoo obrovský deficit v zanedbané údržbě stávajících pavilonů, je nutné zrekonstruovat Bornejský pavilon orangutanů, Exotárium a řadu dalších. Potřebujeme též dostavět sloninec tak abychom udrželi chov slonů. Stávající pavilon lachtanů proto chci po menších úpravách využít pro nový atraktivní druh. O jeho získání (včetně našeho zapojení do záchranného programu) jednáme, určitě to bude trvat několik měsíců, ale návštěvníci nebudou zklamáni.

Jste známý dokumentarista a cestovatel. Které zkušenosti z této činnosti využijete jako ředitel zoo?
Zkušenosti z cestování a natáčení v rozmanitých podmínkách, ať jde o tropické pralesy, válku v Bosně nebo večerníčky se zvířaty, dají člověku mimo jiné i tolik důležitý nadhled. Lépe se pak rozlišují podstatné věci od nepodstatných. Nechybí i zkušenosti s tím, že jinde to i ono jde, zatímco u nás se často raději vymlouváme, že to nejde.

Myslíte, že se dá práce ředitele zoo skloubit s filováním a cestováním?
Práce ředitele zoo je práce na plný úvazek. Možná i na víc. Takže veškeré mé další aktivity jdou v tuto chvíli stranou. Například na duben byla naplánována třítýdenní cesta na Madagaskar, kterou jsem musel odmítnout, stornovat letenky a najít za sebe náhradu.

close zoom_in