Vánoce. Rozdáváme si dárky pod stromečkem, ale nakonec nás nejvíc potěší, když kolem sebe máme všechny své blízké, dobré jídlo, pití a zajdeme na půlnoční nebo zhlédneme novou českou pohádku. Nakonec, ještě před usnutím, zavzpomínáme na dárky a svátky, které budeme mít před očima od dětství snad navěky. Platí to u politiků, sportovců i umělců.

PRIMÁTORKA SI HRÁVALA S AUTODRÁHOU

Pro ústeckou primátorku Věru Nechybovou bývají ty nejlepší vánoční svátky, když se jí sejde celá rodina. „Mé dvě děti, jejich životní partneři a mé dvě vnučky. O dárcích to ani nemáme, dáváme si akorát drobnosti,“ řekla primátorka. A její nejlepší dárek? „Určitě to bude autodráha. Mám ji dodnes, tehdy za komunistů, ji neměl každý,“ vzpomínala Nechybová.

Na své dětské Vánoce vzpomínala i bývalá modelka a miss Lenka Kocmanová Taussigová. Ta prý měla raději autíčka než panenky. „Z vyprávění vím, že děda dostal vynadáno, že měl koupit dvě auta, protože jsem autíčko sebrala bráchovi a panenka zůstala ležet v koutě,“ smála se.

A jak trávila letošní Vánoce? Jako ostatní. Kapr, řízek, bramborový salát. Večeří brzy, jelikož má malé děti a ty jsou celé netrpělivé, aby už byly u stromku a rozbalovaly dárky. „Připijeme si dětským šampaňským, nějakým tím krtkem nebo Hurvínkem, a jdeme na to. Já dostala parfém a koupila jsem si drahou bundu. Nevydržela jsem a už jsem ji nosila před svátky,“ líčila Taussigová.

K těm, kdo před materiálními dárky upřednostňují dobré jídlo a pití, patří uznávaný ústecký fotograf Petr Berounský.

„My si zásadně nadělujeme jen to. Vždy koupíme specialitky, které běžně v roce na stole nemáme, a všechny je zdlábnem,“ popsal svůj Štědrý večer.

SPOLEČNÁ VEČEŘE OD DOBRÝCH LIDÍ

Dodnes prý vzpomíná na kolo, které mu koupil tatínek, když byl malý. „On ho ještě speciálně natřel a mně nešlo do hlavy, jak ho dostal pod stromek, protože už jsem věděl, že Ježíšek nechodí,“ vzpomínal umělec, který před Vánoci sdílel na sociální síti vánoční snímky s dětským plastovým šermířským setem z roku 1961.

Jak tráví Vánoce kněží, kteří slouží půlnoční mše po celém městě, vylíčil ústecký arciděkan Miroslav Šimáček. „Mezi bohoslužbami máme asi hodinu a půl času. My tři kněží ho trávíme navečer společně u večeře od dobrých lidí,“ prozradil Šimáček.

Kněží vzpomínají, jak prožívali Vánoce, pod stromeček si dávají dárky, bývá jich dost.

„Pomodlíme se, zpíváme koledy, rozsvítíme stromeček, modlíme se za živé i zemřelé. Pak si uvaříme kafe a jdeme pomalu sloužit další půlnoční. Dárky jsou knihy, kalendáře, ponožky, košile. Nejvíc máme knih a zápisníků,“ popsal arciděkan. Jako svůj nejmilejší dárek nosí ve vzpomínkách své první hodinky, které dostal od babičky. „To bylo něco vzácného. Zážitek z dospívání pro mne bylo kolo Favorit s přehazovačkou,“ dodal Šimáček.