Místo odpočinku u vody a užívání teplého počasí tráví léto na dietě a pod lékařským dohledem. Lidí, kteří se nakazili žloutenkou typu A, letos v Česku prudce přibylo. Ač víc případů zaznamenali i hygienici v Ústeckém kraji, podle ředitele Krajské hygienické stanice Josefa Trmala je situace relativně stabilizovaná.

„Situace není nijak dramatická na rozdíl od jiných krajů, jako je například Karlovarský, kde probíhá epidemie," upozorňuje Josef Trmal.

Zatímco loni hygienici v regionu evidovali 39 nemocných za celý rok, k letošnímu červenci mají už 33 případů. „Hromadný výskyt jsme letos měli jen na Děčínsku v rodině sociálně slabých," doplňuje Trmal.

Mezi nakaženými v kraji převažují muži, jeden z nich je bezdomovec. Žloutenka postihla 14 dětí ve věku do 9 let. K nemocným často patří i mladí lidé kolem 25 let. Jeden člověk si nemoc dovezl z Rumunska, ostatní se nakazili někde v Česku.

Nákaza na vás může číhat kdekoliv

Žloutenka typu A přezdívaná nemoc špinavých rukou se přenáší dotykem, kontaminovanou vodou i potravinami.

„Nejčastějšími místy nákazy jsou veřejné dopravní prostředky, nákupní centra, kina, divadla, stadiony, kolektivní akce či veřejná WC. Na klikách, tlačítkách bankomatů či nákupních vozících může virus vydržet i několik týdnů," říká Rastislav Maďar z očkovacích center Avenier.

Žloutenka se projevuje dva až sedm týdnů od nákazy, první příznaky mohou připomínat chřipku.

Nemocní pociťují bolest hlavy, nevolnost a objevuje se horečka. U dospělých častěji než u dětí dochází ke žlutému zabarvení kůže a očního bělma.

Převařit, upéct či oloupat. Jinak nejíst

Riziko nákazy je vyšší zejména o prázdninách v době táborů, vodáckých výprav, stanování či cest do exotických zemí, kde hygiena často strádá. „Při přípravě potravy v exotických zemích je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace: Převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být," zdůrazňuje hygienička ze sousedního Libereckého kraje Jana Prattingerová.

V exotických zemích by se lidé měli vyvarovat konzumace syrové zeleniny, ovoce, které si sami neoloupou, zmrzliny, mořských plodů v syrovém či polosyrovém stavu. Nedoporučuje se používat vodu z veřejného vodovodu, a to ani k čištění zubů. Samozřejmostí je mytí rukou po použití toalety a před jídlem.

Nákaza podle odborníků ovšem hrozí i leckde v jižní a jihovýchodní Evropě. Na nebezpečí upozorňuje mimo jiné Světový den hepatitidy, který každoročně připadá na 28. července.

Očkování je významná pojistka

Žloutence se lze bránit i očkováním. „Je to významná pojistka, pokud selže hygiena. Řada dětí je očkovaná, což je dobře. Pokud se totiž žloutenka objeví v kolektivu, jsou očkované děti ušetřeny zvýšeného zdravotního dozoru i několika vyšetření," vysvětluje Josef Trmal.

Pro očkování jsou nutné dvě dávky, jedna stojí 1 000 až 1 700 korun. Ochrana vydrží celý život. „Ani teď ještě nemusí být pozdě, vakcína chrání už dva týdny po aplikaci první dávky," říká mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Na vakcínu přispívají všechny zdravotní pojišťovny. Podle statistik VZP letos příspěvku v Ústeckém kraji využilo 335 dětí a 146 dospělých. Největší zájem je na Chomutovsku a Teplicku.