Spolu s ostatními svatebčany ale 17. srpna 2002 aspoň na chvíli prolomila pošmournou náladu a lidé mířící na druhý břeh rozvodněné řeky se opět začali usmívat.
NA SVATBĚ VE ŠPINAVÉM TRIČKU
U nezvyklé situace byl i ústecký koordinátor BESIPu Jan Pechout, který byl dokonce přímým účastníkem netradiční cesty svatebčanů.
„Byla sobota dopoledne. Zazvonil mobil. Bratranec Pavel mě žádal, zda jsem schopen odjezdit svatbu jeho dcery. Musel jsem okamžitě sehnat ještě jedno auto s řidičem a být asi za 20 minut na ústeckém západním nádraží, odkud bych svatebčany vozil do obřadní síně v centru,“ vzpomíná Pechout.
Kvůli rychlosti celé akce se nestačil ani hodit do gala, a tak jel v ne zrovna čistém pracovním tričku, kraťasech a sandálech. Druhý řidič na tom nebyl lépe.
„K nádraží jsme oběma auty dorazili, když z vlaku pendlujícího přes rozvodněné Labe vystupovali svatebčané. V rukou měli krabice s chlebíčky, cukrovím, někteří i načatou láhev v ruce. S kamarádem jsme se museli několikrát otočit mezi nádražím a obřadní síní v ulici Winstona Churchilla, abychom stačili všechny včas odvézt,“ vypráví Pechout.
SVATBA NA NÁDRAŽÍ ZVEDLA NÁLADU
Přes vážnost situace ho překvapila skvělá nálada celé skupiny. „Do té doby byla na nádraží docela napjatá atmosféra, velká povodeň přece jen zasáhla řadu obyvatel Ústí. Mě například odřízla od obou dcer na druhém břehu. Svatba na nádraží ale vzbudila velkou pozornost a možná všem přihlížejícím zvedla náladu,“ připomíná.
Jak pak probíhal samotný obřad, to už neví. Styděl se totiž v kraťasech a sandálech do obřadní síně vstoupit.
„Po obvyklém focení jsme veselé svatebčany odvezli zpátky na nádraží. Vlakem přejeli řeku Labe na střekovskou stranu, kde měli před nádražím zaparkovaný konvoj skutečných svatebních vozidel. Dodnes nemohu zapomenout na dlouhé bílé šaty nevěsty zametající nástupiště, pražce i koleje a vidět nastupovat nevěstu do vlaku s kytkou v ruce,“ usmívá se Pechout s tím, že vztah tehdejších novomanželů funguje perfektně dodnes.
Komickou situaci nevěsty nastupující do vlaku nakonec kdosi vyfotografoval a České dráhy snímek zveřejnily ve svém bulletinu s textem, že jako jediné byly v době povodní schopny svatbu bezpečně odvézt.
Jaká by byla situace u nádraží dnes, kdyby udeřila povodeň?
Pokud by v těchto dnech řádila na Ústecku, podobně jako před 15 lety, povodeň, a nebyly by k dispozici protipovodňové zábrany, jak by byla ovlivněna doprava v okolí ústeckého hlavního nádraží? Kolem nádraží by nemohlo projet denně za hodinu přes 800 vozidel. Podle měření ústecké společnosti NTD Group letos v průběhu června projelo těmito místy přes 188 tisíc vozidel. Další problémy by byly s neprůjezdnou ulicí Malou Hradební a U Trati, kudy denně v červnu projíždělo denně za hodinu 2 000 vozidel.
