Byl začátek března 1946 a bylo skutečně po válce: Velitelství stanice SNB v Českém Chvojně v hlášení uvedlo, že 3. března 1946 zdejšímu SNB telefonicky oznámil předseda MSK Josef Pošta, že „se občanstvo usneslo na zrušení dobrovolných hlídek v obci a jako důvod udávají, že občanské hlídky jsou bezcenné."

Také Velitelství stanice SNB Bukov v situační zprávě již o měsíc dříve 2. února 1946 uvedlo, že „ je žehráno se strany obyvatelstva na zavedené dobrovolné hlídky v obcích. Každý občan, který má hlídati, má nějakou výmluvu a snaží se oné službě vyhnouti," napsal tehdy štábní strážmistr Kopecký.

O to pilnější byli strážci zákona na plný úvazek příslušníci SNB. Proto byl Antonín Horn (1889) z Mikulášovic, naposledy bytem v Litoměřicích, zadržen při razii 3. března 1946 v 19 hodin, kdy z Ústí n. L. převážel své věci do Litoměřic.

Zadržen na nádraží

Oddíl SNB ze Střekova prováděl kontrolu na střekovském nádraží před odjezdem osobního vlaku č. 1426 směrem na Všetaty.

Horn si odvážel boty, rukavice, oblek, trepky a další věci, také jedny pánské podvazky apod.

Měl smůlu, protože neměl na převážené věci povolení.

Horn uvedl, že se v srpnu 1945 odstěhoval z Ústí n. L. z Churchillovy ulice č. 37.

„Jelikož však měl povoleno vzíti si sebou svých věcí o váze 50 kg a on sebou vzal pouze 20 kg, ježto více unésti nemohl, uschoval si nějaké šatstvo u jeho známé Almy Sändersströmové … a toto si chtěl právě při této příležitosti převézt do Litoměřic." Ústecká oblastní kriminální úřadovna odstoupila od trestního řízení.

Pro zajímavost lze uvést, že dům v Churchillově ulice č. 37, ze kterého se odstěhoval, byl v roce 1980 zbořen. Aleš Brožek v knize Osudy domů a obyvatel Churchillovy ulice v Ústí nad Labem (Ústí n. L.2008, s.22) uvedl, že se jednalo o podsklepený jednopatrový dům, který nechal v roce 1890 postavit Moritz Nitsche s nájemnými byty.

Z historie domu

V dochovaných dokladech je zaznamenáno, že v jednom bytě bydlel úřední sluha Franz Kreisel s rodinou. Po smrti matky se dcera Emilie z bytu odstěhovala, zůstal v bytě syn Wilhelm. Místo dcery se nastěhoval do bytu její švagr Eduard Horn s rodinou.

V tomto domě v suterénu žil antifašista dělník Franz Hamersky s manželkou a dvěma dcerami. Mladší dcera Gertrude a její matka se mohly proto v červnu 1946 vystěhovat do ruského okupačního pásma v Německu i s nábytkem z bytu.

Málo peněz

V ty dny z policejních stanic přicházela 3. a 4. března hlášení o situaci v okresu. Například z Ústí nad Labem policie hlásila, že „nálada obyvatelstva jest dosud neustálená."

Z Velkého Března přišlo hlášení, že „nálada obyvatelstva jest poměrně klidná, lidé však žehrají na nedostatek peněz zaviněný tím, že jsou vklady vázány a pak také na to, že všechny potřeby jsou zdraženy a lidé se obávají, že si nebudou moci potřebné věci koupiti."

Nálada dobrá

Jinak z většiny policejních stanic (stanic SNB) přicházela neutrální hlášení, že nálada českého obyvatelstva je dobrá. Vybočovala jenom stanice SNB z Bukova referující, že nálada je stále rozháraná a panuje nespokojenost s vedením národních výborů z obcí patřících pod tamní stanici SNB.