Nabízejí vymoženosti, o kterých si běžné školy mohou nechat zdát. Ve třídě bude 10 až 12 dětí, kterým se učitelky chtějí věnovat individuálně, nebude chybět výuka matematiky metodou profesora Hejného, hodně pohybu a pobytu venku či slovní známkování. Nepovedené výsledky si žáci budou moci okamžitě opravit. Zatím má škola ještě pět nebo šest volných míst.

NEOŠKLIVIT UČENÍ

„Státní škola nemůže uplatnit individuální přístup. Když se hlásí aktivnější žák, učitel ho často opomíjí. To bývá pro děti velmi demotivující. Pedagogové často zdůrazňují chyby svých svěřenců, což opět demotivuje," říká Petra Langová, která komunitní školu pomáhá založit.

„Školák se snaží napsat krasopisně úkol, ale jeho snaha skončí černým puntíkem, protože to nemá dokonalé. Úžasný způsob, jak učení naprosto zošklivit," myslí si.

Za nadstandardní přístup ale rodiče budou muset zaplatit 3,5 tisíce korun měsíčně. „To je úplné minimum, abychom jako škola přežili. Zatím nám ještě chybí pět dětí, abychom v září mohli začít učit," podotýká Langová.

RODIČE MAJÍ ZÁJEM

Do podobné komunitní školy by ráda zapsala svou dceru, která trpí poruchou učení, například i Jitka Myšičková.

„Je dyskalkulik. Prostě pro ni matematika představuje utrpení a peklo. Individuální přístup by jí moc pomohl. Jenže tři a půl tisíce měsíčně si nemůže naše rodina dovolit, to je prostě moc," přiznává Myšičková.

Ředitelkou školy by se měla stát Ivana Kopřivová. „Má úžasný životopis, a když neseženeme dost žáků, nebude moci nejspíš dát výpověď ve státní škole, kde pracuje," pokračuje Petra Langová.

Sama Ivana Kopřivová ale hovořila s rodiči, kteří prý mají zájem do komunitní školy ve vaňovském areálu dětské skupiny Mozaika, který je zrovna v rekonstrukci, své děti umístit.

„Dohodli jsme se, že bychom to případně spustili, i když nám pět, šest dětí chybí. Ukazuje se, že o výuku mají zájem i rodiče budoucích prvňáčků," dodává.